Firemní jednání nebo porada ve virtuální realitě? Brzy to bude běžná realita, věří odborníci

Amy Pecková se prostřednictvím virtuální reality popovídala s Philipem Rosdalem, průkopníkem VR, který se připojil ze San Francisca.
Amy Pecková se prostřednictvím virtuální reality popovídala s Philipem Rosdalem, průkopníkem VR, který se připojil ze San Francisca.

Konferenční hovor po telefonu nebo skypu je dnes už běžnou věcí, zvláště v mezinárodních firmách. Na festivalu moderních technologií Future Port v Pražské holešovické tržnici se ale organizátoři pokusili o vůbec první konferenční hovor ve virtuální realitě v Česku. A byli úspěšní. 

Propragátorka virtuální reality Amy Pecková na pódiu v konferenčním sále festivalu Future Port zkouší připojení do VR platformy High Fidelity. Měla by se skrz ni propojit s Philipem Rosedalem, průkopníkem virtuální reality, který se připojí ze San Franciska.

Design českých VR brýlí XTAL připomíná velký krystal. Co mají název a tvar brýlí společného?

VR brýle XTAL jsou bez ohledu na svoji špičkovou technickou kvalitu zcela unikátním designovým artefaktem.

Na festivalu Future Port, který se ve čtvrtek a v pátek koná v Pražské holešovické tržnici, se představí mimo jiné i nejostřejší brýle pro virtuální realitu XTAL od české společnosti VRgineers. Název XTAL odkazuje na vzhled brýlí, které připomínají černý krystal.

„Je to překvapivě skvělé. Zvuk má sice asi vteřinové zpoždění, ale pánové z High Fidelity mě dokonce naučili, jak upravit nastavení tak, abych mohla létat. To je docela zábava,“ říká mi Amy.

Buďte tím, kým chcete být

Pořadatelé Future Portu drželi tento pokus o první VR konferenční hovor v Česku tak trochu v tajnosti. Nebylo totiž úplně jisté, že se povede.

„Vždycky se něco může pokazit, třeba vypadne zvuk. Ale to je na živých vystoupeních to vzrušující,“ usmívá se Amy a hned dodává: „Ale stejně je neuvěřitelné, že s někým můžete takto komunikovat. Když si povídáte ve virtuální realitě, cítíte se s těmi lidmi propojení, i když víte, že jsou to jen avataři, kteří často vypadají úplně jinak.“

Propagátorka virtuální reality Amy Pecková poskytla Radiožurnálu exkluzivní rozhovor, který odvysíláme v některém z příštích dílů Experimentu.

Amy se mi svěřuje, že se jí třeba moc líbilo, co měl její avatar na sobě, i když ve skutečném životě by si nic takového na sebe prý nevzala. „Je lákavé setkávat se s lidmi takto anonymně ve virtuálním prostředí. Můžete být jakoukoliv verzí sama sebe,“ dodává.

V terénu je to vždycky složitější

Přípravy na ostrý pokus má přímo v konferenčním sále na starosti Marek Kulkovský ze společnosti Etnetera. „Nejtěžší je zajistit klasické produkční věci – aby byl tracking na správném místě, aby se propojil obraz a zvuk s režií a s počítačem, zkrátka ty nejzákladnější věci,“ říká.

„I když si to několikrát zkusíte u sebe v kanceláři a všechno funguje bez problému, v terénu a bez zázemí, na které jste zvyklí, je to vždycky komplikovanější,“ dodává.

Na skok přes půl zeměkoule

Teď už nastala hodina H. Amy Pecková je znovu na pódiu konferenčního sálu, nasazuje si brýle pro virtuální realitu a skutečně se propojuje s Philipem Rosedalem v San Francisku. Diváci v sále slyší Amy i Philipa z reproduktorů a na obrazovce vidí jejich avatary, tedy virtuální podobizny. Součástí tohoto VR konferenčního hovoru jsou ale i sami diváci.

„Jsem v San Francisku, ale vidím vás všechny, kdo sedíte v Praze v publiku. Ahoj všichni, můžete mi všichni zamávat?“ vybízí diváky Philip. „Vidím, že někomu se nechce – támhle, vy v bílém svetru. Vidím vás, můžu s vámi mluvit. Je ohromné, že je tohle vůbec možné.“

Virtuální realita je budoucnost e-shopů, věří vývojáři. Kdy si ve VR shopu koupíme první tričko nebo třeba auto?

Masivnímu rozvoji virtuálních obchodů zatím brání především pořizovací cena brýlí a dostatečně výkonného počítače na straně zákazníků

E-shopům se v Česku daří. Zákazníci na nich oceňují hlavně to, že kvůli nákupu zboží nemusí opustit svůj domov nebo kancelář. A co teprve kdyby si mohli zboží na internetu nejen koupit, ale i vyzkoušet ve virtuální realitě?

Hovor přesto není dokonalý. Amy a Philip drží v rukou ovladače – trackery, kamery snímající pohyb je ale někdy ztratí ze záběru a jejich avataři pak někdy v reakci zkroutí ruce do nepřirozené polohy. Oba taky mají problém usadit svého avatara do virtuálního křesla a správně ho natočit.

Už jsme blízko

Zdá se tedy, že k opravdu běžnému, každodennímu využívání virtuální reality pro konferenční hovory technologie ještě zcela nedospěly.

„Jsme blízko, ale ještě kousek chybí. Tátův první mobilní telefon byl ve velkém kufříku, ale dal takovou ochutnávku budoucnosti. Přitom byl dost frustrující – hovory se neustále přerušovaly, přístroj byl těžký a podobně. A teď jsme v podobném bodě s virtuální realitou,“ míní Amy Pecková.

Diskutující avataři Amy a Philipa měli během rozhovoru občas problém s koordinací pohybů

Připouští, že pro běžného uživatele je stále docela náročné strávit ve VR delší dobu. „Ale musíme si uvědomit, že tahle nová generace headsetů je na trhu teprve pár let. Máme před sebou ještě dlouhou cestu. Ale podle mě je to vzrušující!“ uzavírá nadšeně.