Film Vlny je ve francouzských kinech o 15 minut kratší. Místní média se v recenzích snímku neshodnou

Zápisník Martina Baluchy
Francouzská kina v těchto dnech vysílají český film Vlny o událostech pražského jara, invazi vojsk Varšavské smlouvy a vysílání Československého rozhlasu v letech 1967 a 1968. Na rozdíl od snímku promítaného v Česku je francouzská verze kratší a tamní kina ji vysílají pod názvem Rádio Praha – vlny revoluce.
„V té době jsme studovali. Zajímala nás politika a mě osobně i to, co se odehrávalo za železnou oponou. Vnímám všechny ty pocity – a to i zklamání z toho, že pro některé imperialisty se věci nemění,“ poznamenává po promítání divák Bernard a loučí se se mnou se slovy, že je rád, že se Česko i Slovensko vymanily ze sovětské nadvlády a že můžu natáčet ve svobodných podmínkách.
Rodinná paměť
Novinář a moderátor Nicolas Herbeaux, který je napůl Čech a napůl Francouz, vedl před pár dny na vlnách francouzské rozhlasové stanice France-Culture rozhovor s režisérem Jiřím Mádlem, který za film získal dva České lvy, a to za režii a za scénář.
Nicolas snímek prožíval o to víc, že jeho rodiče události roku 1968 zažívali přímo v Československu.
„Maminka byla malá, bylo jí tehdy sotva 10 let. Jsou to všechno příběhy, které nám s bratrem vyprávěli, když jsme byli malí,“ vysvětluje chvilku v češtině a chvilku zase ve francouzštině, proč má na to jen mlhavé vzpomínky.
„Většinu jsem se dozvěděl z četby, z poslechu nebo z filmů. Zanedlouho pojedu do Prahy, tak poprosím tetu, aby mi o tom všem znovu vyprávěla. Chci se dozvědět, jak má rodina požívala tyhle chvíle,“ dodává.
Kratší je přístupnější
Zatímco film, který se promítal v Česku, trval 131 minut, francouzská verze snímku je zhruba o čtvrt hodiny kratší.
„Upřímně řečeno, až na úvodní scénu, která je velkolepá, si nemyslím, že delší verze filmu přináší něco navíc. Řekla bych, že je komplikovanější a méně přístupná,“ vysvětluje Michèle Halberstadtová, zakladatelka společnosti ARP Sélection, která český film distribuuje ve Francii.
„Není samozřejmé prodat český film o událostech roku 1968, a kdyby trval 2 hodiny 20 minut, tak by to už vůbec nešlo. Je to velmi složité. Jakmile má zahraniční film přes 2 hodiny, tak je velmi komplikované takový snímek zařadit do programu.“
Francouzská média se na recenzích filmu neshodnou. Zatímco francouzský rozhlas oceňuje úžasnou režii, kameru, kulisy i osvětlení, server Télérama snímek označuje za politické drama, které ve způsobu zpracování nepřichází s ničím revolučním.
Související
-
Jak se točily Vlny? Poslechněte si seriál ze zákulisí natáčení filmu Jiřího Mádla
Film Vlny režiséra Jiřího Mádla je příběh dvou bratrů na pozadí událostí kolem Československého rozhlasu v letech 1967–1968. Jak se film natáčel a co vzniklo v rozhlase?
-
Kritik: Vlny dokážou mladé vtáhnout do roku 68. Za mě je ale filmem roku Ještě nejsem, kým chci být
Filmový kritik Pavel Sladký sledoval zblízka předávání Českých lvů a pečlivě i předávání Oscarů. Kterému filmu by on sám nejraději dal cenu?
-
Vlny dobyly České lvy. Poslechněte si rozhovor s Jiřím Mádlem a Monikou Kristl těsně po udílení cen
Dobové drama Vlny získalo nejvíce nominací na Českého lva, celkem 14, z nichž šest proměnilo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Nezúčastníme se tohoto trapného divadla.‘ ANO a SPD odešly ze Sněmovny kvůli neveřejné debatě o obraně
-
Uprchlík z KLDR: Po návratu z Ruska se severokorejští vojáci dostanou do strany nebo na univerzitu
-
Pavel ve Sněmovně: Skutečné hrozby nerozlišují politické strany. Na obraně se musíme shodnout
-
Šmírování sestry v dětské knize? Realistické chování, říká Peňas. Extrémně vulgární, namítá Segi