Evropa stále víc sází na zelenou energii. Česko patří k nejhorším v EU, vyplývá ze zprávy o stavu klimatu za rok 2024

Výroba elektřiny z vody, větru a slunce byla loni v Evropě rekordní hlavně díky novým solárním elektrárnám. A to přesto, že pro solární elektrárny nebylo počasí v Evropě loni ideální, říká Samantha Burgessová z evropské klimatické služby Copernicus.

Čtěte také

Svět poprvé překročil hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia. Lidstvo si zahrává s nezvratností dalšího oteplování, varují vědci

Týká se to hlavně západní Evropy, kde zažili jeden z nejoblačnějších a nejdeštivějších roků od poloviny minulého století. Celkově šlo ale o nejteplejší rok v Evropě v historii měření, protože ve východní části Evropy bylo naopak sucho a horko.

„Nad ní se často vyskytovaly tlakové výše, které znamenaly méně oblačnosti a srážek a také nadprůměrně vysoké teploty. Na západě byly naopak časté tlakové níže, které přinášely bouře z Atlantiku – vlhké a oblačné počasí,“ přibližuje Samantha Burgessová.

Recept pro Česko

Česko leží na rozhraní těchto dvou oblastí a zažilo jak vlny veder, tak záplavy. Z datových map vyplývá, že na většině našeho území měly větrné i solární elektrárny nadprůměrné podmínky. Platí to hlavně o Moravě, ale také o velké části východních Čech, Liberecka nebo Českobudějovicka.

Jedním z důsledků nedostatku sněžných dnů je sucho|foto:Lucie Suchánková Hochmanová, Český rozhlas

I v Česku tak loni stoupla výroba zelené energie, především té solární. Zároveň ale naše země patří k nejhorším v Evropské unii, pokud jde o rozvoj obnovitelných zdrojů, což může v budoucnu vést k vyšší ceně energií, než by bylo nutné.

„Krátkodobě se vyplatí rozvíjet solární, a hlavně větrnou energetiku a tuto výrobu doplňovat zemním plynem. To je cesta k rychlému snižování emisí skleníkových plynů a dlouhodobě to zajistí levnou elektřinu,“ doplňuje Jan Krčál z organizace Fakta o klimatu. Opírá se přitom o svou loňskou studii, která pracovala s horizontem roku 2050.

Vedra a záplavy

Podle zprávy evropských vědců na tom byla loni střední část Evropy nejhůř z celého kontinentu, co se týče sněhu. Některé oblasti zažily skoro až o 50 sněžných dnů méně, než bývalo obvyklé. Znamená to dny s pokrývkou aspoň jeden centimetr hlubokou.

Povodně na jihozápadě Polska, jak je 13. září 2024 zdokumentovala služba Copernicus Rapid Mapping (snímek obrazovky)|foto:The Copernicus programme, ©

Podle Celeste Saulové z vedení Světové meteorologické organizace patří Evropa jako celek k nejzranitelnějším částem světa, pokud jde o oteplování a dopady změny klimatu. Loni se to projevilo extrémně dlouhými sériemi tropických dní a nocí, nebo naopak bouřemi a záplavami. Ty zabily přes 300 lidí, přímo dopadly na víc než 400 tisíc obyvatel a způsobily škody v přepočtu asi 450 miliard korun.

K nejničivějším povodním včetně těch v Česku přispěla bouře Boris, která byla silnější a pravděpodobnější kvůli změně klimatu. Tento trend bude podle vědců pokračovat, dokud se svět nezbaví fosilních paliv a dalších zdrojů nadměrné produkce skleníkových plynů.

Trumpovy škrty

„Důležitá je lokální adaptace na změnu klimatu. Stále více se to projevuje v evropské i národní politice a klíčovou roli hrají města. Odhadem 51 % evropských měst už má svůj adaptační plán, což je výrazný pokrok od roku 2018, kdy ho měla jen asi čtvrtina,“ vysvětluje za Světovou meteorologickou organizaci Andrew Ferrone.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Zelený Donald.‘ Trump jde aktivně proti ochraně klimatu, někteří ho ale nazývají radikálním ekologem

Statistiky pro města v Česku neexistují, ale většina krajských měst svou klimatickou strategii má nebo na ní pracuje.

Co evropské meteorology a klimatology znepokojuje, je oslabování těchto oborů vládou Spojených států. „Americká národní agentura pro oceány a atmosféru je klíčovou institucí pro mezinárodní spolupráci,“ popisuje Florence Rabierová, ředitelka Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí.

„Omezení jejího financování bude mít dopady. Už teď od nich dostáváme méně dat o počasí. Jeho pozorování a sběr dat jsou přitom zásadní pro předpovědi na celém světě, protože počasí nezná hranice. Co se týče zkoumání počasí i klimatu, dopadne to na odbornou komunitu v celém světě,“ myslí si meteoroložka.