Energie bude zadarmo, věří výzkumníci. Pomoci by k tomu měla umělá inteligence
Zkusili byste odhadnout, kolik rozhodnutí denně uděláte? Desítky nebo stovky? Umělá inteligence jich může udělat až několik set tisíc. A právě proto by mohla pomáhat optimalizovat světovou energetiku a pomoct tak řešit globální oteplování, tvrdí v exkluzivním rozhovoru pro Experiment vedoucí vývoje umělé inteligence ve švýcarské energetické společnosti Alpiq Christian Jacobsson.
Přijde další revoluce. Umělá inteligence vezme práci i manažerům, předpovídá odborník

Před dvaceti lety mu jeho učitelé tvrdili, že umělá inteligence nikdy nebude umět dvě věci: řídit auto a porazit člověka ve hře go. „Věřil jsem tomu. Kromě toho mě tehdy víc zajímalo, jak může být umělá inteligence člověku užitečná třeba v medicíně nebo ve vzdělávání,” vzpomíná Michal Pěchouček, zakladatel Centra umělé inteligence a vedoucí katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.
Teď experti ve Švýcarsku už dva roky pracují na vývoji platformy, která by uměla vyřešit situaci, kdy jeden den solární a větrné elektrárny vyrobí přebytek energie a další den při špatném počasí nevyrobí nic.
„Některé naše aplikace běží už téměř dva roky. Ta nejstarší provede rozhodnutí každých šest vteřin, zvládá to po celou dobu bez chyb a bez jakýchkoliv našich zásahů. A už velmi brzo spustíme systém, který bude řídit 400 větrných a solárních elektráren a podle našich simulací provede dvacet tisíc rozhodnutí denně,“ říká Christian Jacobsson.
Chytrá síť
Po nasazení do plného provozu by platforma měla fungovat tak, že bude rozdělena na takzvané lokální buňky. Ty budou řešit pouze území natolik malé, aby ho bylo možné optimalizovat. Jednotlivé „buňky“ ale budou mít mnoho věcí společných a vytvoří společně kooperující síť.
„Dnes je systém postavený na takzvaných PPS, tedy provozovatelích přenosové soustavy. Ti jsou zodpovědní za udržování rovnováhy. Pod nimi jsou okresní provozovatelé přenosové soustavy, třeba ve Švýcarsku jich máme šest set. To by měla být taková rozumná velikost, na které bychom mohli začít tento experiment a pak se rozrůstat,“ odhaduje Christian Jacobsson.
Energie zadarmo
Součástí nového konceptu distribuce energie by mělo být, že domácnosti mohou mít kontrolu nad svojí spotřebou a budou ji moct optimalizovat. Experti počítají s tím, že do sítě bude proudit mnohem víc energie z větrných a solárních zdrojů.
„Budeme mít nadvýrobu,“ tvrdí Christian Jacobsson. „Problém je distribuovat ji v čase. Pokud bychom měli dostatek úložných kapacit, mohlo by se to vyřešit, ale k tomu máme ještě hodně daleko. Takže musíme platit za výkon, energie ale bude zdarma.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.