Eduard Stehlík

28. říjen 2009

Hostem svátečního vysílání Radiožurnálu byl podplukovník Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu v Praze, který zavzpomínal na setkání s několika málo legionáři a účastníky první světové války a neopomněl jejich přínos budování Československého státu. Ve čtvrtek 29. října bude hostem Martin Stropnický, umělecký ředitel Divadla na Vinohradech.

"Věřili a zároveň pochybovali," popsal Eduard Stehlík. Čeští a slovenští legionáři působili v Rusku, Itálii, Francii, ale řada jich byla i v Srbsku, asi tisícovka působila v kanadské a britské armádě a další Češi a Slováci bojovali v rámci americké armády.

"Kdyby československé legie za první světové války nevznikly, tak by dnešní stát nejspíš nebyl," domnívá se Eduard Stehlík. Politické vyjednávání podle něj podpořila právě existence Čechů a Slováků ochotných bojovat za svůj národ. "Češi a Slováci nechtěli být osvobozeni, oni bojovali za své osvobození," zdůrazňuje.

"Československá legie byla za první světové války největší armáda státu, který ještě neexistoval. Lidé odcházeli bojovat, přestože nikdo z nich netušil, že vznikne Československý stát," oceňuje Eduard Stehlík. "Skláním se před nimi i před legionáři, kteří se zúčastnili druhé světové války."

Zpočátku zahraniční legie nikdo nekoordinoval. "Zvláštní je, že ve stejných dnech proběhli podobné akce v různých částech světa," vysvětluje Eduard Stehlík a nezapomene připomenout, že tehdy se lidé nemohli domlouvat prostřednictvím mobilních telefonů nebo internetu. Krajané tehdy pořádali pochody k rakousko-uherské ambasádě. Jejich akce přinesli publicitu a zájem o situaci Čechů a Slováků.

"Hrdinství legionářů neumíme ocenit," domnívá se Eduard Stehlík. Po první světové válce byli legionáři chápáni jako někdo, kdo pomohl dosáhnout samostatnosti. Tento pocit však nevydržel dlouho. Situace po druhé světové válce byla komplikovanější. "Do armády se prolínaly politické vlivy, které ji rozeštvaly. Někteří legionáři šli do vězení, jiní museli opustit armádu," vysvětluje Eduard Stehlík, který neváhá připojit názor na současnou situaci. Ani dnes prý společnost neumí ocenit vojáky.

Zlom podle Eduarda Stehlíka nastal v roce 1938. Tehdy se z nás stal národ Švejků. "Rozkaz prezidenta ke kapitulaci, tedy rozkaz armádě, která byla připravena bojovat za stát," zdůrazňuje přelomové rozhodnutí tehdejší politické scény. "Rozkaz nebojovat byl přínosný pro tehdejší dobu, protože jsme tak nemuseli pohřbívat zabité vojáky, ale na druhou stranu šlo o špatné rozhodnutí pro budoucnost," uzavírá Eduard Stehlík.

Poslechnete-li si záznam celého rozhovoru s Eduardem Stehlíkem, dozvíte se, jak popsal návrat legionářů v roce 1920, kolik českých a slovenských legionářů působilo v zahraničí nebo co si myslí o vojácích v Afghánistánu.

Záznam celého rozhovoru s Eduardem Stehlíkem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

autor: šše
Spustit audio