Dřív by je čekala smrt v bolestech. Díky práci dobrovolníků teď mohou káhirští toulaví psi v klidu žít dál
K dvaceti miliónům lidských obyvatel Káhiry je třeba připočíst ještě milióny těch psích a kočičích, kterých jsou plné ulice egyptské metropole. Soužití nebylo vždycky ideální. Úřady tak čas od času organizovaly odstřel psích smeček nebo je otrávili. Teď se ale i v největším městě arabského světa věci mění. Na ulicích začalo přibývat kastrovaných psů se známkami na uších. Stojí za tím nesmírné úsilí nadšenců.
„Je to strašně těžké, je to někdy srdcervoucí, všem nám to přineslo vysoký tlak, cukrovky, nemoci, ale když se jednou na tuhle cestu vydáte, není už návratu,“ popisuje Mona Chalílová. Bývala televizní hlasatelkou, úmrtí vlastní milované kočky jí ale přivedlo na cestu ochránkyně zvířat.
Dnes řídí psí útulek nevládní organizace Esma v Abúsíru, ve kterém našlo domov přes tisíc poraněných a zkoušených psů, většinou krásného egyptského druhu nazývaného baladí. Mona se také pustila do kampaně za humánní regulaci psí populace v ulicích.
„Začínala jsem v roce 1999 nebo 2000. Od té doby jsem se snažila úřady přesvědčovat o sterilizaci a kastraci psů. Vysvětlovala jsem, že jejich zabíjení a trávení není řešením. A zhruba tak před šesti lety se situace začala konečně měnit,“ rekapituluje.
Teď už nevládní organizace Esma, pod kterou Mona pracuje, vyráží pravidelně na odchyty psů ke kastraci. Na jeden takový výpad se vydávám s nimi.
Štěňata musí počkat
Přijeli jsme na místo – je to takový blok mezi paneláky s palmami. Odtud přišla stížnost od lidí, že se tu potulují divocí psi.
Muhammad a jeho tým vystupují ze dvou malých dodávek a budou se psy snažit odchytit: „Zjistili jsme, že tady jsou všichni psi označení. Je tu neoznačená fena s malými štěňaty. Tu teď ale vzít nemůžeme, musíme počkat, až štěňata vyrostou, a pak je odchytíme. Teď by to nepřežila.“
Takže pojedeme na další místo, kde je potřeba zasáhnout.
„Do čtvrti Šejch Zájid jezdíme třikrát týdně. Pokaždé odchytíme tak tři až šest psů, takže tak patnáct psů každý týden. A za pět let, co tady pracujeme, jsme vykastrovali přes pět tisíc psů,“ vypočítává Muhammad Taufík, ředitel nevládní organizace Esma.
„Řekl bych, že skoro 70 % psů už je tu vykastrovaných, ale je to nekonečná práce,“ dodává.
Čtěte také
Tam a zase zpět
Muhammad se otáčí za psem ležícím na chodníku a s kolegy o něm mluví jako o Samúle. Některé psy si už pamatují a mají je pojmenované. V autě mi ukazují, že v případě potřeby psy uspávají injekcí, kterou střílejí z foukací trubky.
„Kluci už jsou zkušení, psi je nepokoušou. A když náhodou nějaký pes hodně vzdoruje, tak ho uspíme,“ dodává.
Je tady několik krásných, světle béžových psů – zdejší egyptská pouštní rasa. Pracovníci Esmy jednoho odnášejí v ruce, vůbec se nebojí, a dávají ho do klece v dodávce. Druhý je březí fena, a tak ji nechávají na místě.
Třetího musejí uspat foukací trubkou. Ještě chvilku chodí kolem a pak si pomalu lehá. Bude naložen, odvezen a zhruba za týden se pak vrátí spolu s ostatními vykastrovanými psy na stejné místo.
Ven z bludného kruhu
Po chvíli se u dodávky nachomýtl jeden místní mladý pán. Zajímá se o práci týmu Esmy a má obavy, jestli náhodou nepřijeli psy trávit. „Poté, kdy začali psy kastrovat, je to lepší. Psi jsou pak klidní, leží tu na trávě, nedělají problémy,“ popisuje Muhammad Hamdí, jak se mi pán představuje.
Ve čtvrti Šejch Zájid je místní a říká, že lidé se tu podle něj obecně začínají k pouličním psům chovat líp. „Já jsem se dřív pouličních psů bál. Pak jsem si na ně zvykl, začal jsem je krmit a teď mám psy rád,“ svěřuje se.
Nakonec se v dodávce z káhirské čtvrti Šejch Zájid veze pět pejsků do útulku ke kastraci a vakcinaci. Zhruba za týden je sem tahle parta z organizace Esma zase vrátí na jejich místo. Egyptským pouličním psům se tak snad celkově blýská na lepší časy.
Související
-
V Alexandrii otevřeli kavárnu pro pejskaře. Je první svého druhu v Egyptě
Ještě donedávna zněla psí kavárna v Egyptě jako výraz z vědeckofantastického filmu. Doba se ale mění a mění se i blízkovýchodní mentalita.
-
Markéta žije na Korfu a stará se o opuštěné psy. Její Tlapky z Korfu už zachránily stovky zvířat
Když Markéta potkala v roce 2005 na Korfu svého budoucího manžela, neměla v úmyslu zachraňovat opuštěná a zraněná zvířata. Pak se s nimi ale začala denně setkávat na ulici.
-
Stále více psů končí v útulcích. Lidé se o ně už kvůli finanční situaci nezvládají postarat
Kvůli špatné finanční situaci lidé stále častěji odkládají své psy do útulků. Potvrzují to provozovatelé zařízení na Olomoucku.