Dotek čistého zla, vzpomíná novinářka Holcová na smrt Jána Kuciaka. Do kin míří dokument o vraždě slovenského novináře

Co se nepovedlo v případě Ján Kuciak?

Myslím si, že většina lidí, co ho znala, vám odpoví úplně to stejné. Nepovedlo se nám ho ochránit.

Čtěte také

iROZHLAS

Slovensko si připomíná pět let od Kuciakovy vraždy. Nesmíme rezignovat na slušnost, připomíná Čaputová

Kdo sedí za vraždu Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny, která se odehrála před pěti lety?

Sedí tři vykonavatelé vraždy. Nebo spíš jeden organizátor, jeden řidič a člověk, který stiskl spoušť. Organizátor i člověk, který vraždil, Miroslav Marček, se přiznali. Tomáš Szabó se nepřiznal, nicméně byl odsouzen. Čekáme pořád, jak dopadne soud s objednavateli vraždy.

Zdánliví objednavatelé jsou také ve vězení, ale za něco úplně jiného.

Ano. Alena Zsuzsová, která byla zprostředkovatelem vraždy, nebo aspoň to o ní vyšetřovatelé tvrdí, sedí za jinou vraždu a Marián Kočner sedí za finanční podvod, falšování směnek.

Když jsem se dívala na ten dokument, dostala jsem se k faktu, že Alena Zsuzsová upravovala ve photoshopu své fotografie na fotky s erotickým nábojem, aby pro pana Kočnera mohla získávat kompromitující materiál. Není vám někdy špatně, když se prohrabáváte lidskou špínou?

Je to pravděpodobně i nějaká psychická obrana, ale po vraždě jsem se velmi rychle dostala do stavu, kdy jsem se stala pozorovatelem toho, co se děje. Vnímala jsem, co to se mnou dělá. A bylo to několik velmi náročných let, kdy se mi úplně vypnuly emoce, a to nejen ty špatné, ale bohužel i ty dobré. A bylo to velmi technické a velmi vyčerpávající. Ale nemůžu říct, že by se mi dělalo špatně.

Když se člověku emoce opět zapnou, tak to třeba po těch pěti letech docela obrečí…

To se stalo jen částečně. Nemám pocit, že by najednou přišel moment, kdy se člověk rozloží a zkolabuje. Těch momentů bylo víc. Jeden z nich byl, když jsme s kolegyní Evou Kubániovou první rok po vraždě zjišťovaly, co se stalo. Zlata Kušnírová, maminka zavražděné Martiny Kušnírové, nás vzala do toho domu ve Velké Mače.

Po celém domě byly rozmístěny zavařovačky s octem, aby nebyla cítit krev.

Přišly jsme a začaly se tam rozhlížet. Po celém domě byly rozmístěny zavařovačky s octem. Ptaly jsme se proč. Mně to došlo, ale doufala jsem, že to tak není. Ona říkala, že to je proto, aby tady nebyla všude cítit krev. Protože těla Martiny a Jána byla nalezena až po několika dnech. A pak nám Zlata Kušnírová začala ukazovat, jak ta krev nešla umýt ze spár v dlaždičkách, byla zažraná v omítce u schodů.

Čtěte také

iROZHLAS

Nevěřili jsme, že se Kuciakova vražda vyšetří, říká novinářka Holcová. Vznikl o tom film, míří do kin

Dozvěděly jsme se od její sestřenice, jak to tam musela umývat a všem z toho bylo na zvracení. Nikdo nevěděl, jak se s tím vypořádat. A najednou jsme byly v tom domě, kde byla spousta věcí, spousta knížek, co jsme si s Jánem půjčovali navzájem a najednou to secvaklo. To byl moment, kdy jsem měla pocit, že to je opravdu dotek čistého zla.

Jak se fungování mafií za ta léta proměnilo?

Mafie se posunula, zejména co se týká ruské mafie. Ta původně také měla etický kodex. Například to, že do sporů s novináři nikdy nezatahuje rodinu. A to už teď neplatí. Nová generace vorů v zákoně nebo ta, co na to aspiruje, protože může být zvolena až v roce 2026, si dost přizpůsobila pravidla. Ta bývala velmi tvrdá.

Mafie dnes nemá respekt k mafiánskému etickému kodexu.

Teď není respektována žádná práce, žádná státní autorita, žádná manželka, žádné děti. To se velmi rozvolnilo a ti lidé se do rozhodovacích pozic či pozic moci dostávají bez respektu k mafiánskému etickém kodexu.

Úkolem investigativního novináře je hlídat veřejný zájem. Kdo by lépe než vy mohl vysvětlit, čím je způsobena nedůvěra lidí v média v současné době?

Čtěte také

iROZHLAS

V Bratislavě nově stojí památník zavražděnému novináři Jánu Kuciakovi a Martině Kušnírové

Myslím, že je to jednak narůstající komplexitou světa. Kdy to, co bývalo jasné, už tolik jasné není. Hlad po jednoduchých vysvětleních roste, je enormní. A zároveň si myslím, že selháváme my jako novináři. Nedokážeme dobře vysvětlit, jaká je naše role ve společnosti, že jsme opravdu nástroj, který zastupuje lidi.

Nikoliv, že my ze své zvědavosti nebo proto, že jsme se špatně vyspali, odstřelíme nějakou vládu. Tak to prostě není. Měli bychom mnohem častěji mluvit o tom, co je podstatou naší práce, jaké jsou standardy, které musíme dodržovat. Musíme mluvit i o tom, co se nám třeba nepovede. Dávat lidem mnohem lepší vhled do toho, jak naše práce probíhá.

Může se podobná tragédie, jakou byla vražda Jána Kuciaka, odehrát i v Česku? Jak byl dokument o Kuciakovi přijat na Slovensku? A je nebezpečnější pracovat s narkomafií než s politiky? Poslechněte si celý rozhovor.