Dominik Duka: Abychom dokázali milovat, musíme sami sebe dát na druhé místo
Zákon lásky jako jediná norma – i takové je téma glosy Dominika Duky. Láska podle něj vyžaduje obousměrnost. Každá jednosměrka je totiž slepou uličkou, připomíná.
Betlémskou jeskyni nebo betlémské světlo je možné chápat jako místo zrození humanity. Dítě a jeho narození je vždy nadějí naplněnou krásnými vizemi. Tak se dívají matka i otec na své novorozeně.
Betlémské novorozeně je ztělesněnou nadějí vyjádřenou v textech Bible po více než dvě tisíciletí. Chápání Bible od počátku lidské historie, tak jako naděje vkládané rodiči do života dítěte, dostanou během let jiné a někdy i méně poetické obrysy. Tak je tomu i v případě Ježíše. O tom se více dozvídáme při četbě evangelií.
Ale to nejpodstatnější, co nám novorozený daroval, je zákon lásky. Jediná norma, která musí určovat veškeré jednání jednotlivce i společnosti. Mojžíšem proklamovaná láska k Bohu a člověku není chápána jako dvě rovnoběžky, ale přímky, které se protínají. Nepřipomíná nám to symbol kříže?
Není možné milovat Boha a nemilovat člověka. Stejně je to i naopak. Láska k Bohu, který překračuje horizont našeho poznání, chápání a celou naši existenci, nám dává kontrolní měřítko. Tak, jak máš rád toho posledního, se kterým se setkáváš, taková je tvá míra lásky ke mně, říká Bůh.
Často však slyším: „Ale přeci musím mít rád sám sebe! A pak teprve bližního. Copak to neřekl sám Ježíš?“ Ne v tom pořadí, jak to myslíš ty. Budeš-li sám sobě prvním předmětem lásky, pak budeš milovat sebe, nikoliv Boha nebo druhého člověka.
Chci při této příležitosti poděkovat i vám všem, mým věrným i náhodným posluchačům. Provázeli jste po čtyři roky mé kratičké glosy, někdy více a jindy méně povedené. Chtěl jsem, aby to vždy byly podněty k vašemu vlastnímu přemýšlení. Dík patří i vedení Českého rozhlasu, který mi tato vystoupení umožnil.
Zvláštní poděkování patří redaktorce Evě Hůlkové a jejím spolupracovníkům nejen za trpělivou ochotu naslouchat. Věřím, že k sobě najdeme cestu i v novém roce v nových médiích a těším se na další setkávání s vámi.
Láska však ze své podstaty vyžaduje obousměrnost a každá jednosměrka je slepou uličkou. Abychom dokázali opravdu milovat, musíme sebe sami dávat na druhé místo. Starý český překlad Bible to ve své doslovnosti zkreslil na známé: „Nebudeš-li nenávidět svůj život…“
Nepřiblížil však prvořadost darovat život za druhé. Odmítání těchto slov vede mnohé k onomu sebestřednému zdůrazňování našeho já. Tento postoj však je protimluvem jak proti Mojžíšovi, tak proti Ježíšovi. Ale jenom ni dva nás naučili, co je opravdová láska. A tak vám přeji láskyplné prožívání nejen vánoční doby.
