Dočasný krizový rámec Evropské komise měl fungovat už několik měsíců. Vláda má zpoždění, říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar

Opozice vyčítá vládě, že údajně v současné energetické krizi nic nedělá. Nesnaží se prý mírnit dopady vysokých cen energií na hospodářství ani běžné lidi. Jak to vidíte vy?

My jsme také velmi kritičtí a myslím si, že oprávněně. Nesouhlasím s tím, že nedělá nic. Když bych měl být konkrétní v té oblasti, která je pro nás relevantní, tak myslím, že vláda v první fázi energetické krize se správně soustředila na to, aby vůbec nějaký plyn byl. To byla ta opatření jako plnění zásobníků, což je skutečně velmi důležité, jako je zajištění našeho podílu v LNG terminálech, jako je celoevropská dohoda na úsporách. Toto nejsou marginálie.

Čtěte také

Energetická krize je téma číslo jedna. Zcela zastínila volební kampaně, tvrdí komentátorka Bastlová

Kde my máme ale pocit, že vláda si své domácí úkoly neudělala a kde se skutečně chovala chybně, je to, že měla paralelně řešit i dopady energetické krize. To znamená například mnohem dříve spustit ten tzv. dočasný krizový rámec, kterým umožnila Evropská komise rozvolnit veřejnou podporu, jinak velmi striktně danou v rámci EU a umožnit národním vládám pomoci těm nejpostiženějším, ať už občanů nebo podnikům.

Když se podíváte na to, jak to využili Němci a Francouzi a dáte si dohromady, že tento materiál například zaměřený na podporu cen plynu pro české firmy nebyl schválený vládou, tak je to prostě těžko odůvodnitelné několikaměsíční zpoždění v době, kdy každý den rozhoduje.

Jak si to, že vláda v tomto směru, řekněme zaspala, vysvětlujete?

To já nevím, na to se zeptejte jejich představitelů. A jediné, co k tomu můžu říci, že my máme naprosto čisté svědomí. My jsme s našimi kolegy hned, jak Evropská komise umožnila národním státům v rámci dočasného krizového rámce začít pomáhat občanům a firmám, kontaktovali naše partnery na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Čtěte také

Pardubický hejtman k energetické krizi: Vláda nástroje má, ale je potřeba je vhodně využívat

Hovořím o červnu letošního roku. A říkali jsme, podívejte se, my jsme největší český zaměstnavatel, zastupujeme několik tisíc firem, které dohromady zaměstnávají 1 300 000 zaměstnanců. My opravdu s několikatýdenním, spíše měsíčním předstihem víme, co se bude dít v ekonomice. Ty signály jsou nesmírně varovné a vy musíte okamžitě začít využití dočasného krizového rámce připravovat.

To se skutečně stalo. My jsme tenkrát s úředníky ministerstva průmyslu začali využití dočasného krizového rámce připravovat. Shodli jsme se na důležitých parametrech, podle kterých by ta pomoc měla být využita, ale od té doby ten materiál na vládu nedoputoval. Tak my jsme rádi, že ministr Síkela konečně minulý týden řekl, že už ho finalizuje a na vládu pošle. Ale znovu říkám, toto je těžko odůvodnitelné několikaměsíční zpoždění v době, kdy znovu opakuji, každý den rozhoduje a včera bylo pozdě.

I vicepremiér a předseda STAN Vít Rakušan vyzval ministra průmyslu Jozefa Síkelu k lepší komunikaci. Jakou zkušenost v tomto směru s MPO máte vy jako svaz průmyslu?

Ten začátek nebyl vůbec dobrý. Komunikace vázla a sice se to dalo do jisté míry zdůvodnit tím, že vláda nastoupila nově, že musela řešit dozvuky covidu, začátek krize, potom válku na Ukrajině. Neměla těch tzv. 100 dnů hájení, aby se někteří ministři, kteří třeba neměli žádnou politickou zkušenost, předtím seznámil s tím, kde vlastně jsou, kdo jsou jejich sociální partneři, jak se s nimi v rámci tripartity vyjednává. Protože u nás to není žádný lobbing někde za zavřenými dveřmi. My se dohadujeme naprosto transparentně, otevřeně na jednání tripartity. Takže toto asi lze nějakým způsobem vzít jako polehčující okolnost.

Čtěte také

Stát musí rychle najít řešení energetické krize, jinak hrozí, že začnou krachovat i pěstitelé ovoce

Ale ten začátek byl kostrbatý. Nebyli jsme zváni na důležitá jednání, což si myslím, že spíš, než pro nás byl problém pro vládu, protože opravdu naše know-how dané tisíci firmami, které zastupujeme, je pro každou vládu velmi důležité. A když to dopředu dokáže dobře využít, tak se může vyvarovat různých chyb, které jinak udělá.

A za druhé, když potom připravuje nějaké reakce na to, co se v ekonomice děje, tak my velmi dobře dokážeme říct, jak to nejenom bude přijato, ale co to může v praxi způsobit a na co by si měla dát pozor a jak to vyladit. Musím říci, že v posledních týdnech se to výrazně změnilo. My jsme s ministrem Síkelou a jeho kolegy ve velmi intenzivním kontaktu a musím říci, že komunikace je teď velmi intenzivní i s premiérem Fialou.

Vláda má ve středu projednat podobu státního obchodníka s energiemi. Je jeho zavedení z vašeho pohledu vítané?

Určitě. My teď nejsme v situaci, kdy je možné říci, že tento problém vyřešíme na národní úrovni jedním opatřením. My jsme v situaci, kdy se vláda musí paralelně v tu samou chvíli pohybovat velmi intenzivně na evropské úrovni, tam hledat dohodu na tom, co se bude dít. Potenciál evropského řešení se jasně ukázal, už když ministr Síkela oznámil svolání mimořádné rady pro energetiku. Vzpomeňte si, jak na to velmi pozitivně burzy reagovaly.

Tam je klíč k té situaci, ale zároveň nemůžete na evropskou úroveň spoléhat a musíte paralelně pracovat na národní úrovni. A státní obchodník je jedním z mnoha nástrojů, které vláda musí urychleně schválit, protože když posloucháte hejtmany a když posloucháte města, tak je zcela jasné, že v tom, co prožívají občané, zaměstnavatelé, municipality a kraje je potřeba jim pomoci.

Jak by tedy měla vypadat bezprostřední cílená pomoc nejvíc ohroženým firmám?

Je to vlastně velmi jednoduché a pokud by s tím vláda měla problém, tak jí můžu jako viceprezident největšího evropského zaměstnavatelského svazu, díky kterému teď mám na stole detailní popis všech podpůrných záchranných opatření z celé Evropy, poslat pro inspiraci to, co dělají ostatní státy jako Španělsko, Portugalsko, Francie, Německo.

Čtěte také

Starosta musí mít empatii a odvahu jít proti proudu. Energetickou krizi obcím nezávidím, říká bývalý starosta Brýdl

Myslím tím například okamžité soustředění se, co se týká firem, na podporu vysokých cen plynu podle jasně daných parametrů. To znamená stanovení, co je energeticky náročný podnik. Například podle toho, kolik procent dělá cena plynu z finální ceny finálního produktu. Potom třeba jasné řečení toho, o kolik musí narůst firmě ceny energií, aby se pro podporu kvalifikovala, až po nějaké zastropování, aby to veřejné finance ustály. To je přesně to, na co čekáme. Vypadá to, že tímto směrem vláda jde. Ministr Síkela o tom takto hovořil.

Ale ptáte se, jestli vláda dobře komunikuje. My už jsme teď podle mého názoru v situaci, kdy dobrá komunikace zdaleka nestačí. My potřebujeme opravdu velkou snahu, jak se v Ostravě říká, snaha není koksovatelná, takže nejen snahu, ale opravdu činy a konkrétní výsledky. A když ministr říká, že tuto podporu chce nasměrovat pouze firmám v provozní ztrátě, tak my říkáme jasné ne. Tato podpora má přijít proto, aby se do ní podniky nedostávaly a nepomáhat těm, které už v ní jsou a bojují o vlastní existenci.

Může v současné energetické krizi pomoci zestátnění energetické společnosti ČEZ? Jaký dopad má na český průmysl nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců? A jaké se nabízí řešení? Poslechněte si celý rozhovor.