Dirigent Jakub Hrůša povede Královskou operu v Londýně. „Hrát českou hudbu je samozřejmost,“ těší se
Novým ředitelem Královské opery v londýnské Covent Garden bude od roku 2025 světově uznávaný český dirigent Jakub Hrůša. Před ním tuto proslulou instituci jako jediný Čech řídil krátce Rafael Kubelík, a to v 50. letech 20. století. Na postu Hruša vystřídá odcházejícího Antonia Pappana a měl by na něm setrvat 22 let. „Je to velká výzva toho nejsprávnějšího typu. Královská opera má absolutní top kvalitu, vyzařuje velkou prestiž a způsobuje velký respekt,“ říká 41letý Hrůša.
„V osobní rovině to pro mě znamená úžasný posun. Zkoncentruju se na jedno místo – a Londýn je opravdu nádherné místo. Střídavě tam s rodinou žiji, moje děti tam chodí do školy, takže se na tuhle novou fázi velmi těším,“ říká šéfdirigent Bamberských symfoniků a hlavní hostující dirigent České filharmonie nebo orchestru Národní akademie svaté Cecilie v Římě.
Prestižní operní dům
Londýnská Královská opera patří k nejvýznamnějším operním domům na světě. „Asi největší prestiž a jméno má Metropolitní opera v New Yorku, ale londýnská Covent Garden je hned v řádce několik dalších největších, jako je Bavorská státní opera v Mnichově nebo La Scala v Miláně,“ popisuje šéfredaktor hudebního portálu KlasikaPlus Petr Veber.
Český dirigent ve funkci vystřídá Antonia Pappana a post neopustí dalších 22 let.
„Myslím, že Jakub Hrůša zaujal komplexně, v širším kontextu. Dirigoval nejlepší orchestry v Americe, vystupuje s vídeňskými filharmoniky, jeho stopa je viditelná po Evropě i ve světě. Zaujal nejen jako operní dirigent v tom konkrétním úkolu, ale svou rozrůstající se kariérou, která v současnosti nemá s jinými českými dirigenty srovnání,“ komentuje Veber.
Plány pro budoucnost
Jaké má Hrůša plány pro nadcházející roky? A co bude dělat předtím, než funkci převezme?
„Vše, co se děje na poli klasiky, se plánuje hodně dopředu. Antonio bude dům řídit do roku 2023/2024, pak proběhne jedna sezona, kde se budeme o umělecké kompetence dělit. Od roku 2025/2026 začnu už naplno sám. A celou tu dobu do té chvíle samozřejmě už budu pracovat, budeme připravovat budoucnost, jednat a plánovat,“ těší se Hrůša.
Dirigovat by měl zhruba tři tituly ročně a chybět prý nebude ani česká hudba.
Repertoár s českou hudbou
„Aby bylo v repertoáru více českých autorů není priorita, ale samozřejmost,“ zdůrazňuje Jakub Hrůša. „Pocházím z Česka, miluju českou hudbu a máme to štěstí nebo privilegium, že mezi těmi nejznamenitějšími operami světa jsou i takové, které jsou v českém jazyce.“
„Je ale třeba říct, že na rozdíl od jiných míst světa a jiných prestižních domů a institucí se Královská opera české hudbě věnuje už dlouho před mým příchodem. Hrají se tam Dvořák i Janáček, v Británii jsou tradičně velmi oblíbení,“ naznačuje, proč nepůjde v jeho podání o žádný revoluční převrat. „Spíš o prohloubení kontaktu s repertoárem,“ usmívá se dirigent.
Související
-
Chci, aby publikum na opeře šílelo. Jsme na koncertě, ne v kostele, vyzývá dirigent Steven Mercurio
Dirigent a skladatel Steven Mercurio se pohybuje napříč hudebními žánry. Diriguje Český národní symfonický orchestr, ale zahrál si na kytaru s kapelou Pražský výběr.
-
Dirigent potřebuje taktovku. Ale co když se mu zlomí?
Na pohyb dirigenta čekají hráči i diváci. V ruce má taktovku, ale někteří z nich dirigují raději bez ní. A někdy bez ní dirigovat dokonce musí.
-
Když se stěhuje orchestr na opačný konec světa...
Když se stěhuje symfonický orchestr musí někdo kromě letenek, ubytování a koncertní šňůry zařídit bezpečnou přepravu hudebních nástrojů či povolení. A to není jednoduché.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka