Deníky ve stavu nouze II
Maturantka Kristýna: Kdybych si zapla přednášku v posteli, je velké riziko, že usnu
„Mám se učit na maturitu nebo zkouška dospělosti nebude?“ Tuhle otázku si letos pokládala i 19letá Kristýna, která pro Radiožurnál namlouvala svůj deník. Nakonec na potítko stejně jako ostatní studenti čtvrtých ročníků musela. Čísla maturitních otázek si losovala z pytlíku v igelitové jednorázové rukavici a zkoušku dospělosti bude mít navždycky spojenou s pachem dezinfekce a antibakteriálního gelu. Jaký byl její rok 2020?
Jaro 2020: Před maturitou budeme ve škole třikrát
„Jediné, co teď víme o maturitách je to, že jsou zrušené slohové práce a jinak nevíme vůbec nic. Je to jeden velký otazník. Ta nejistota je určitě nepříjemná pro nás všechny. Spousta lidí spoléhá na to, že maturita prostě nebude,“ popisovala Kristýna v březnu.
Čtěte také
Jestli bude maturovat z češtiny, angličtiny, účetnictví a ekonomie nevěděla studentka posledního ročníku obchodní akademie do poloviny dubna. Pak se začala učit 100 otázek.
„Maturity se konat budou. Jsem teď v kontaktu se spolužačkami a některé to psychicky nezvládají a propadají hysterickému pláči, to nepřeháním. Jsem ve fázi, že to na mě dolehlo a začínám si uvědomovat, že jde do tuhého,“ svěřila audio deníku.
„Vlastně mi chybí takové obyčejné věci, které jsme všichni brali jako samozřejmost.“
Kristýna
„Před maturitou budeme ve škole třikrát. Jsme tam na dvě hodiny. Jedna vyučovací hodina má devadesát minut,“ rekapituluje pravidla letošních maturit. Před ústní zkouškou si pak každý student musel umýt a vydezinfikovat ruce. Otázky se losovaly v jednorázových rukavicích.
„Právě jsme měli vyhlášení maturitní zkoušky, konkrétně dvou částí a většina nás uspěla, ale našli se i tací, kteří to nezvládli.“ Na maturitním vysvědčení má Kristýna čtyři dvojky a jednu trojku.
Léto 2020: Účetnictví už nikdy
„Letošní letní prázdniny pro mě nebyly nijak zvlášť odlišné od předchozích let. Jediný rozdíl je ten, že jsem se letos nepodívala k moři,“ konstatuje Kristýna. Volné měsíce strávila také přemýšlením, jestli půjde do práce nebo bude dál studovat. Nakonec se rozhodla pro vyšší odbornou školu.
Čtěte také
„Nastoupila jsem na Vyšší odbornou školu publicistiky, takže jsem ráda, že jsem se jednou provždy zbavila účetnictví,“ radovala se na začátku akademického roku.
„Ale situace teď není příznivá k tomu, abychom navštěvovali školu. Máme distanční výuku, takže studuji z domova. Každý den mám od devíti hodin. Snažím se u počítače sedět, protože samozřejmě pokud si žák zapne přednášku v posteli, tak je mnohem větší riziko, že u toho usne.“
Podzim 2020: Chybí mi brigáda a každodenní maličkosti
O měsíc později už to ale neplatí. „Aktuálně jsem bez práce a do školy nechodím. Ta situace je stále docela náročná. Dřív jsem dělala v restauraci, ale teď je těžké utáhnout i stálé zaměstnance, natož aby živili brigádníky,“ uvědomuje si Kristýna realisticky.
Čtěte také
Vnímá, jak jí scházejí kamarádi nebo cestování. „Vlastně mi chybí takové obyčejné věci, které jsme všichni brali jako samozřejmost – maličkosti jako jít na kafe, do kina, vidět se s přáteli... A myslím, že nám všem, už je to teda dlouhé.“
Kristýna bere pandemii jako jednu velkou zkoušku pro celou společnost. „Pro někoho větší, pro někoho menší. Největší roli hraje samozřejmě zdraví, potom práce, spousta lidí přišlo o práci, jiní ztratili členy rodiny. Není to jednoduché, takže bych popřála všem hlavně zdraví. Aby se všichni posluchači zkrátka měli fajn, aby si udrželi nějaký ten zdravý optimismus a pevné nervy,“ uzavírá Kristýna.
Související
-
Deníky ve stavu nouze. Nový seriál Radiožurnálu se ptá, jak pandemie změnila život v Česku
Zdravotní sestra, učitel, seniorka, podnikatel, pečovatelka, prodavačka… Deníky deseti lidí, kteří prožívají epidemii jinak. Poslouchejte Radiožurnál každý všední den.
-
Deníky po stavu nouze. Nový seriál Radiožurnálu o tom, jak se změnil život po karanténě
Život v Česku se pomalu vrací do původních kolejí a s ním i všednodenní starosti pěti respondentů, kteří pro Radiožurnál před několika týdny psali své deníky ve stavu nouze
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.