Daniel Ferenc: Sláva mi do hlavy nestoupla. Klidně si venku sednu v teplákách s klukama ze sídliště

„Moje představení jsou někdy jen vtipná, někdy je v nich malá vsuvka, aby se lidé nad tématem trošku zamysleli. Vlastně se většinou snažím, aby to mělo inteligentní podtext.“

Daniel Ferenc si myslí, že určitá část majority nemůže pochopit nepříznivé podmínky, ve kterých Romové, kteří narážejí na předsudky a nemůžou najít práci, žijí.

Čtěte také

Daniel Ferenc: Jsem člověk, který, co se týče humoru, nemá hranice

„Lidé se mi smějí a myslí si, že jsem tu bídu a ty předsudky nezažil. Myslí si, že nevím, o čem mluvím, Ale já to vím.“

Vaše zkušenosti pocházejí z vašeho rodného města, z Ústí nad Labem?

„Nejlepší město na světě, když chcete zažít bídu.(směje se) Já jsem si tzv. zažil ulici, neměl jsem co jíst. Dnes už sice peníze mám, vydělávám si, ale zůstal jsem stejný. Nestoupla mi sláva do hlavy.“

Máte pro tyto lidi pochopení?

„Asi ano. Já jsem v tom vyrůstal, mezi nimi jsem vyrůstal. A stejně, i když se mám dobře a bývám k vidění v televizi, nezapomínám na svoje staré kamarády a na to, odkud jsem. Já nemusím chodit do Imperialu na večeři. Klidně si vezmu tepláky a jdu si sednou s klukama ze sídliště na lavičku si popovídat.“

A je vám dobře…

„Přímo super.“

Vy ve svých stanupových vystoupeních používáte označení cigán, cikán nebo Rom?

„Cigán s G. Cikán s K mi přijde divný, to většinou používají Češi. A Romák nebo Rom nepoužívám – podle mě je to v pořádku, když to používáme mezi sebou, jakmile to ale použije bílý, už to není v pořádku. Jako to mezi sebou mají američtí černoši.“

Co v současné době chystáte?

„Čeká mě první turné s názvem Ferenc na tahu. Vyrážím v březnu. První zastávka bude 2. března v Ostravě, hned další den budu v Brně a následuje 9. března Hradec Králové a 10. března Praha.“

Zvládnete lidi bavit a udržet si jejich pozornost sám v rámci jednoho delšího představení?

„Musíte to mít promyšlené, když to trvá 20 minut. Je to určitě těžké.“

Daniel Ferenc|foto: Iveta Demeterová

Chodí na představení i Romové?

„Chodí víc a víc a já jsem za to hrozně rád.“

Dane, vy máte nakažlivý smysl pro humor. Když se sám dostanete do těžké chvíle, léčíte se humorem?

„Určitě. Se mnou by nikdo neměl řešit seriózní věci – např. smrt v rodině.“

Věřím, že to tak v kontaktu s jinými lidmi máte, jak to ale řešíte sám se sebou?

„Úplně stejně, prostě jsem takový. Mě kdyby umřela manželka, kterou bych miloval, najdu si na tom nějaký vtip.“

Takže když se s vámi rozejde přítelkyně…

„Ona se se mnou rozešla! Já jsem byl v depresi, protože jsme byli zasnoubeni a vzalo mi to podstatnou část mého života. Normálně by o tom, co se mezi námi dělo, lidé nemluvili, ale já o tom mluvím 40 minut v tom mém speciálu a dělám si z toho srandu.“

Danielovým velkým snem je získání Českého lva v kategorii nejlepší herec:

„Nechci zůstat u stand-upu. Napsal jsem film, který se prodal, ale dosud se neví, jestli se v tom bude pokračovat. Ale já to vidím tak, že jako vyučený kuchař jsem napsal film, který někdo koupil!“