Dálkař Meindlschmid: Vím, že po překonání osmimetrové hranice se můžu měřit s elitou v Evropě

Petře, jak se ti poslouchá a nebo čte o tvém supertalentu?
Čte se to a poslouchá úžasně. Jsem rád, že mi lidé fandí a podporují mě. Udělá mi to vždycky úsměv na tváři a žene mě to k lepším výsledkům.

Je ti 18 let, nebudou tě ta očekávání od fanoušků trochu svazovat?
Doufám, že ne. Zatím se to neděje a věřím, že taková situace ani nenastane, že by mě to svazovalo

Zatím jsi mohl jen překvapovat, protože od tebe nikdo nic nečekal a strašně se ti dařilo. Nebude pro tebe do budoucna závodit pod tlakem?
Zatím jsem mohl na velkých závodech jen překvapit a neměl jsem v hlavě odpovědnost o nějakém reprezentačním úspěchu. Tohle období ale nastane, až budu na vrcholu a bude se na mě spoléhat, že se umístím. Takhle dopředu to ale nedokážu říct, tak si na to budeme muset počkat.

Čtěte také

Technika, taktika, kondice. Hlava je nejdůležitější, přibližuje badminton Tereza Švábíková

Máš za sebou týdny, možná měsíce, které se dají zařadit do říše snů. Juniorský rekord, nominace na mistrovství Evropy. Byly to snové týdny?
Určitě ano. Nemohly ty týdny být lepší, protože jsem se každým závodem zlepšoval, skočil jsem nový juniorský rekord, dostal jsem se do finále mistrovství Evropy a umístil jsem se do sedmého místa. Byla to vážně snové týdny.

Byly ty skoky okolo osmi metrů skoky do jiného světa? Z výborného juniora ses dostal výborného skokana do dálky v kategorii dospělých.
Bral jsem to taky tak, že jsem si uvědomil, že už na to mám být dálkař mezi muži na evropské úrovni. Když to začíná osmičkou, tak je to z toho skoku úplně jiný pocit, že kdybych skákal 7,99 a 8,01 je fakt velký rozdíl. Cítil jsem to úplně jinak.

Stalo se v tréninku něco, co tě posunulo o tyto centimetry dál?
Před tím ne, ale teď, jak trénuji, co vím, že dokážu skákat osm metrů, tak se mi trénuje lépe a lehčeji. Dávám do tréninku i víc, tak doufám, že těch osm metrů budu skákat častěji těch osm metrů.

Když jsem sledovala tvůj závod na mistrovství Evropy, počínal sis jako starý mazák. Kde se to v tobě vzalo?
V kvalifikaci to bylo tím, že jsem neměl, co ztratit. I kdybych tam měl tři křížky, tak už jen to, že jsem tam byl a dostal se tam, tak to byl úspěch. Měl jsem lehkou hlavu a úplně nad tím nepřemýšlel.

Vyrovnanost výkonů značí to, že na to máš. Jak jsi vnímal to, že ses zlepšoval průměrně z těch šesti skoků?
Chtěl jsem, aby ty průměry byly čím dál tím lepší a blížily se k osmičce, což se mi povedlo. Nemůžu si vůbec stěžovat.

Nějaké mimo sportovní zážitky, které sis odvezl z Říma? Byla to tvá první akce mezi dospělými.
Odvezl jsem si spoustu nových známých, seznamoval jsem se s hodně lidmi. Dříve jsem je viděl jen v televizi, jak reprezentují Česko a teď jsem s nimi bydlel na hotelu a mohl s nimi mluvit. Moc jsem si to užíval.

Páteční finiš K. Neumannové na Radiožurnálu Sport|foto:Aleš Vavřík