D1 pod rentgenem

Spojila lidi a města, ale rozdělila krajinu. Modernizovaná dálnice D1 mnohem víc myslí na zvířata

Když se na konci 60. let obnovila výstavba dálnice D1, na ekologii se moc nehledělo. A tak se to teď při modernizaci dohání…

Dálnice D1 definitivně spojila Prahu a Brno v roce 1980. Co bude znamenat z hlediska ochrany přírody a životního prostředí tehdy nikoho příliš nezajímalo. Kromě hluku a zplodin tak naše nejvytíženější dálnice také na dlouhé roky rozdělila krajinu a znemožňuje velkým, ale často i menším živočichům dostat se na druhou stranu.

Nejhůř je na Vysočině

Podle Miroslava Patrika, předsedy ekologické organizace Děti Země, je nejkritičtějším místem z hlediska životního prostředí oblast Vysočiny. D1 kromě toho prochází také přes maloplošná chráněná území, která v 60. a 70. letech ještě neexistovala.

Jde o přírodní rezervaci Štěpánovský potok u Zruče nad Sázavou nebo národní přírodní památku Hadce u Želivky,“ upřesňuje Miroslav Patrik.

Hlavním cílem tehdy bylo stavět a vybudovat dálniční síť. Dnes se investoři těmto otázkám věnují a postupně přebírají poznatky z takzvané silniční ekologie,“ říká ekolog Jan Dušek organizace DHP Conservation.

Přejít i podejít

Nejdelší modernizovaný úsek dálnice leží u Humpolce a vznikne na něm i 40 metrů široký přechod pro zvěř. Další takzvané ekodukty přibudou mezi Velkým Beranovem a Měřínem nebo v úseku Devět křížů – Ostrovačice. Postavení čtyř přechodů pro zvěř přijde na čtvrt miliardy korun.

Podmostí

Drobnější živočichové potřebují mít výrazně víc možností průchodu. Může k tomu sloužit i obyčejný most překlenující polní cesty nebo místní komunikace, ale ještě lépe podmostí nebo různé propustky, kterými třeba protéká pod dálnicí voda,“ popisuje Jan Dušek.

Plot, lávky a chodníčky

Ředitelství silnic a dálnic oplocuje celou dálnici D1, aby nedocházelo ke srážkám se zvěří. Nechalo také u velkého počtu propustků instalovat lávky pro drobné živočichy. Řidič si těchto jednoduchých malých mostů podle mluvčího ŘSD Jana Rýdla nemusí při jízdě ani všimnout.

Kromě toho také ŘSD nechalo upravit dno u propustků, kudy má proudit voda pod dálnicí, aby vznikl takzvaný postranní chodníček, po kterém mohou zvířata projít suchou nohou. A na nadjezdech osadili protioslnivé stěny.

autoři: Matěj Skalický , and
Spustit audio

Související