D1 pod rentgenem
Spojila lidi a města, ale rozdělila krajinu. Modernizovaná dálnice D1 mnohem víc myslí na zvířata
Celý seriál:
Když se na konci 60. let obnovila výstavba dálnice D1, na ekologii se moc nehledělo. A tak se to teď při modernizaci dohání…
Dálnice D1 definitivně spojila Prahu a Brno v roce 1980. Co bude znamenat z hlediska ochrany přírody a životního prostředí tehdy nikoho příliš nezajímalo. Kromě hluku a zplodin tak naše nejvytíženější dálnice také na dlouhé roky rozdělila krajinu a znemožňuje velkým, ale často i menším živočichům dostat se na druhou stranu.
Nejhůř je na Vysočině
Podle Miroslava Patrika, předsedy ekologické organizace Děti Země, je nejkritičtějším místem z hlediska životního prostředí oblast Vysočiny. D1 kromě toho prochází také přes maloplošná chráněná území, která v 60. a 70. letech ještě neexistovala.
„Jde o přírodní rezervaci Štěpánovský potok u Zruče nad Sázavou nebo národní přírodní památku Hadce u Želivky,“ upřesňuje Miroslav Patrik.
„Hlavním cílem tehdy bylo stavět a vybudovat dálniční síť. Dnes se investoři těmto otázkám věnují a postupně přebírají poznatky z takzvané silniční ekologie,“ říká ekolog Jan Dušek organizace DHP Conservation.
Přejít i podejít
Nejdelší modernizovaný úsek dálnice leží u Humpolce a vznikne na něm i 40 metrů široký přechod pro zvěř. Další takzvané ekodukty přibudou mezi Velkým Beranovem a Měřínem nebo v úseku Devět křížů – Ostrovačice. Postavení čtyř přechodů pro zvěř přijde na čtvrt miliardy korun.
„Drobnější živočichové potřebují mít výrazně víc možností průchodu. Může k tomu sloužit i obyčejný most překlenující polní cesty nebo místní komunikace, ale ještě lépe podmostí nebo různé propustky, kterými třeba protéká pod dálnicí voda,“ popisuje Jan Dušek.
Plot, lávky a chodníčky
Ředitelství silnic a dálnic oplocuje celou dálnici D1, aby nedocházelo ke srážkám se zvěří. Nechalo také u velkého počtu propustků instalovat lávky pro drobné živočichy. Řidič si těchto jednoduchých malých mostů podle mluvčího ŘSD Jana Rýdla nemusí při jízdě ani všimnout.
Kromě toho také ŘSD nechalo upravit dno u propustků, kudy má proudit voda pod dálnicí, aby vznikl takzvaný postranní chodníček, po kterém mohou zvířata projít suchou nohou. A na nadjezdech osadili protioslnivé stěny.
Související
-
Speciální výcvik i psycholog. Soud chce prosadit změny zákona pro převýchovu nebezpečných řidičů
Na nebezpečné šoféry se Nejvyšší soud ještě podrobněji než dosud zaměří spolu s policií a Nejvyšším státním zastupitelstvím.
-
Zavedením tolerance 0,5 promile vyšleme zprávu, že alkohol za volantem zas tak nevadí, varuje expert
Občanští demokraté přišli s návrhem, aby v Česku, stejně jako v mnoha evropských zemích, platila pro řidiče motorových vozidel tolerance k alkoholu až do 0,5 promile.
-
Pražský dopravní podnik dál tají data o poloze tramvají. Zveřejnění brání smlouva s dodavatelem
Městský soud v Praze přitom už loni nařídil dopravnímu podniku data zveřejnit. Ten se tehdy bránil právě i složitým IT systémem. Původní verdikt však nyní zrušil Nejvyšší správní soud.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
