D1 pod rentgenem
Vznik D1: Dálnici napříč republikou jsme budovali mezi prvními na světě
O dálnici D1 se mluví neustále, většinou ale ne moc lichotivě. Popisuje se hlavně, jak dlouho se na ni kvůli jejímu špatnému stavu čeká. Tento týden se na D1 v novém seriálu Radiožurnálu podíváme důkladně. Její stavba se připravovala už od 30. let minulého století.
Přípravy na stavbu dálnice z Čech na Podkarpatskou Rus vznikaly už v meziválečném období. Čechoslováci začali dálniční spojení napříč republikou budovat mezi prvními na světě. Základ dnešní podoby D1 se začal stavět 2. května 1939, tedy skoro na den přesně před 80 lety.
Archivář Národního Archivu Miroslav Kunt popisuje, že napojení dálnice v Praze vzniklo kolem 30. let: „Předtím ty návrhy, které vznikly ve spolupráci inženýrů a architektů, případně u Tomáše Bati, počítaly s napojením v Plzni a dálnice Prahu míjela.”
Zahájení stavby
V březnu 1939 Prahou pochodoval Wehrmacht. A na Zlínsku a mezi Prahou a Humpolcem dřevaři káceli lesy pro stavbu nové velké československé dálnice.
Šéf Generálního ředitelství stavby dálnic Václav Nosek na jaře zahájil stavbu dálnice Praha–Podkarpatská Rus: „Zahajujeme dnes stavbu díla, o jehož uskutečnění jsme usilovali již po řadu let a jež bude odkazem naší generace příštím pokolením.“
Nejprve se začínalo stavět u Zlína, kde sídlí Baťovy závody. Ty vyráběly mimo jiné pneumatiky. Dodnes tu jsou tajuplná torza mostů, přes které ale dálnice nakonec nikdy nevedla. Následně vzniklo spojení mezi Prahou a Jihlavou.
Přerušovaná výstavba dálnice
Na začátku války se dále stavělo, ale docházel materiál i pracovní síly. Úřad říšského protektora po třech letech práci zastavil.
Koncem okupace vznikla naděje na dokončení dálnice, ale ne na dlouho, a to kvůli příchodu socialismu. Od roku 1950 pod vládou KSČ rozestavěné úseky chátrají.
Výstavba dálnice D1 mezi Prahou a Brnem a dále na Bratislavu trvala 13 let. Byla zprovozněna na podzim 1980.
Po obnovení dálniční výstavby v roce 1967 největší problémy představovalo vlastně řízené socialistické hospodářství, které neumožňovalo nějakým způsobem progresivní přístup stavebních firem i státních organizací k této stavbě.
dálniční historik Tomáš Janda
Plány se po letech změnily. Místo na Slovensko nakonec povede dálnice z Prahy do Ostravy. Poslední chybějící úsek u Přerova ale stále chybí a jedna z nejstarších dálnic světa tak ani po 80 letech pořád není dokončená.
Související
-
Speciální výcvik i psycholog. Soud chce prosadit změny zákona pro převýchovu nebezpečných řidičů
Na nebezpečné šoféry se Nejvyšší soud ještě podrobněji než dosud zaměří spolu s policií a Nejvyšším státním zastupitelstvím.
-
Zavedením tolerance 0,5 promile vyšleme zprávu, že alkohol za volantem zas tak nevadí, varuje expert
Občanští demokraté přišli s návrhem, aby v Česku, stejně jako v mnoha evropských zemích, platila pro řidiče motorových vozidel tolerance k alkoholu až do 0,5 promile.
-
Pražský dopravní podnik dál tají data o poloze tramvají. Zveřejnění brání smlouva s dodavatelem
Městský soud v Praze přitom už loni nařídil dopravnímu podniku data zveřejnit. Ten se tehdy bránil právě i složitým IT systémem. Původní verdikt však nyní zrušil Nejvyšší správní soud.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
