Co prozradila analýza DNA o původu brazilského prezidenta s českým příjmením?
Pátrání po českém původu bývalého brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka zavedlo Radiožurnál i do laboratoře, kde testují DNA. Ve výzkumném ústavu Genomac umějí podle analýzy molekul DNA odhalit nejen dávné příbuzné, ale třeba i skryté talenty.
Hledá se Kubíček
Podobně jako my máme písmena TGM, tak i v Brazílii mají jedny významné iniciály: JK. Jejich nositelem je prezident Juscelino Kubitschek. Z jeho příjmení můžete téměř s jistotou uhádnout, odkud jeho rodina pocházela. Ale odkud přesně? Po tom pátral reportér David Koubek v dalším seriálu Radiožurnálu.
Z vybavení genetické laboratoře bych uměl pojmenovat tak maximálně lednici nebo přístroj, který znám z krimiseriálů – centrifugu. Zázemím výzkumného ústavu mne provází zakladatelka Genomacu Lucie Benešová. Na přístrojích v hodnotě mnoha milionů umí v laboratoři takzvaně sekvenovat DNA neboli číst její jednotlivé sekvence.
Právě ty jsou důležité pro test hledání předků dnešních brazilských Kubitscheků, který je založený na stěru z úst a využití chromozomu Y. Ten se předává z otce na jeho mužského potomka téměř nezměněný, a tak je díky němu možné jít po genetických stopách nositelů příjmení, které se v této mužské linii také nemění.
Němec, nebo Slovan?
Genetická informace z tohoto mužského chromozomu ale vydává ještě další svědectví o svém nositeli. „Na základě dat získaných analýzou DNA zařadíme člověka do takzvané haploskupiny. Ta určuje, odkud jeho předkové po otcovské linii pocházejí – jestli z haploskupiny slovanské, západoevropská, germánská nebo skandinávská,“ vysvětluje Lucie Benešová.
Tak se také ze vzorku od jednoho z Kubitscheků Pedra Dinize potvrdí, odkud jeho předek do Brazílie přišel. „Zjistili jsme, že se jedná o takzvanou haploskupinu R1A, což je haploskupina slovanská. Jeho kořeny tedy s největší pravděpodobností pocházejí z oblasti východní Evropy,“ vyvrací vedoucí genetické laboratoře domnělý německý původ Juscelina Kubitscheka.
S brazilským vzorkem v Genomacu srovnávají také vzorky, které poskytli čeští nositelé příjmení Kubíček, tedy potenciální příbuzní brazilského rodu. Shoda prokazatelná genetickým testem se mezi nimi zatím nenašla, a tak se ještě další čeští Kubíčkové hledají.
Před 65 lety lidstvo odhalilo tajemství dědičnosti. „I kdyby to nefungovalo, můžete tomu věřit,“ tvrdili vědci
Lékařství, kriminalistika nebo genetika. Žádný z těchto oborů by dnes nevypadal stejně, kdyby nedošlo k jednomu z největších objevů 20. století – odhalení struktury DNA.
Genetická kniha rodu
Z deoxyribonukleové kyseliny se toho dá vyčíst mnoho a není ji ani třeba studovat atom po atomu. „Přirovnávám to k tlusté knize, kterou neumíme přečíst celou a vlastně spoustě věcí v ní ani nerozumíme. Známe jen pár věcí, a tak si určitou část zkopírujeme a tu potom samostatně studujeme,“ popisuje Lucie Benešová.
Dá se tak nejen potvrdit otcovství nebo pátrat po příbuzných, ale zjistit například predispozice k různým chorobám – trombóze, cukrovce, rakovině jater nebo mozkové mrtvici. DNA ovšem může vydat i pozitivnější informace. Třeba jestli může být z dítěte dobrý zpěvá nebo sprinter, a dokonce i to, jak zhubnout.
