Co prozradila analýza DNA o původu brazilského prezidenta s českým příjmením?

5. listopad 2018
Portrét Juscelina Kubitscheka

Pátrání po českém původu bývalého brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka zavedlo Radiožurnál i do laboratoře, kde testují DNA. Ve výzkumném ústavu Genomac umějí podle analýzy molekul DNA odhalit nejen dávné příbuzné, ale třeba i skryté talenty.

Z vybavení genetické laboratoře bych uměl pojmenovat tak maximálně lednici nebo přístroj, který znám z krimiseriálů – centrifugu. Zázemím výzkumného ústavu mne provází zakladatelka Genomacu Lucie Benešová. Na přístrojích v hodnotě mnoha milionů umí v laboratoři takzvaně sekvenovat DNA neboli číst její jednotlivé sekvence.

Právě ty jsou důležité pro test hledání předků dnešních brazilských Kubitscheků, který je založený na stěru z úst a využití chromozomu Y. Ten se předává z otce na jeho mužského potomka téměř nezměněný, a tak je díky němu možné jít po genetických stopách nositelů příjmení, které se v této mužské linii také nemění.

Němec, nebo Slovan?

Genetická informace z tohoto mužského chromozomu ale vydává ještě další svědectví o svém nositeli. „Na základě dat získaných analýzou DNA zařadíme člověka do takzvané haploskupiny. Ta určuje, odkud jeho předkové po otcovské linii pocházejí – jestli z haploskupiny slovanské, západoevropská, germánská nebo skandinávská,“ vysvětluje Lucie Benešová.

Dva potomci Joãa Nepomucského Kubitscheka po mužské linii, Pedro Diniz a jeho otec Lincoln

Tak se také ze vzorku od jednoho z Kubitscheků Pedra Dinize potvrdí, odkud jeho předek do Brazílie přišel. „Zjistili jsme, že se jedná o takzvanou haploskupinu R1A, což je haploskupina slovanská. Jeho kořeny tedy s největší pravděpodobností pocházejí z oblasti východní Evropy,“ vyvrací vedoucí genetické laboratoře domnělý německý původ Juscelina Kubitscheka.

S brazilským vzorkem v Genomacu srovnávají také vzorky, které poskytli čeští nositelé příjmení Kubíček, tedy potenciální příbuzní brazilského rodu. Shoda prokazatelná genetickým testem se mezi nimi zatím nenašla, a tak se ještě další čeští Kubíčkové hledají.

Před 65 lety lidstvo odhalilo tajemství dědičnosti. „I kdyby to nefungovalo, můžete tomu věřit,“ tvrdili vědci

Chromozomy (ilustrační foto)

Lékařství, kriminalistika nebo genetika. Žádný z těchto oborů by dnes nevypadal stejně, kdyby nedošlo k jednomu z největších objevů 20. století – odhalení struktury DNA.

Genetická kniha rodu

Z deoxyribonukleové kyseliny se toho dá vyčíst mnoho a není ji ani třeba studovat atom po atomu. „Přirovnávám to k tlusté knize, kterou neumíme přečíst celou a vlastně spoustě věcí v ní ani nerozumíme. Známe jen pár věcí, a tak si určitou část zkopírujeme a tu potom samostatně studujeme,“ popisuje Lucie Benešová.

Dá se tak nejen potvrdit otcovství nebo pátrat po příbuzných, ale zjistit například predispozice k různým chorobám – trombóze, cukrovce, rakovině jater nebo mozkové mrtvici. DNA ovšem může vydat i pozitivnější informace. Třeba jestli může být z dítěte dobrý zpěvá nebo sprinter, a dokonce i to, jak zhubnout.

Spustit audio
autoři: David Koubek, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas