Před 65 lety lidstvo odhalilo tajemství dědičnosti. „I kdyby to nefungovalo, můžete tomu věřit,“ tvrdili vědci
Lékařství, kriminalistika nebo genetika. Žádný z těchto oborů by dnes nevypadal stejně, kdyby nedošlo k jednomu z největších objevů 20. století – odhalení struktury DNA.
25. dubna 1953, tedy přesně před 65 lety, Brit Francis Crick a Američan James Watson oznámili objev struktury deoxyribonukleové kyseliny, která je nositelem dědičných vlastností všech živých organismů. Bylo to jedno z nejdůležitějších vědeckých odhalení minulého století.
Za objev struktury DNA získali v roce 1962 Crick, Watson a společně s nimi ještě Maurice Wilkins Nobelovu cenu. Zásluhy na významném objevu ale neměli sami.
Na zmapování DNA se podílela také Rosalind Franklinová, udělování cen se ale nedožila. Podle některých odborníků měla právě ona na objevu největší zásluhy, protože pomocí rentgenové krystalografie jako první přišla na to, že DNA má strukturu spirály. Watson a Crick pak zjistili, že je dvojitá.
DNA je pro moderní vědu zásadní. Její znalost pomáhá v diagnostice nemocí, testech otcovství, při vyšetřování zločinů, přípravě plodin s novými vlastnostmi nebo třeba hledání příbuzenských vztahů mezi organismy.
Zlomové dvě hodiny
„Změnil jsem rozmístění a pak jsme našli párování bází a Francis hned řekl, že řetězce běží v absolutních směrech. A my věděli, že máme pravdu. A to bylo krásné, víte, všechno se to stalo během dvou hodin,“ vzpomínal na objev struktury DNA Američan James Watson.
„Věděli jsme, že je to ohromné, protože stačí, když přiložíte A vedle T a G vedle C a máte mechanismus kopírování. Tak jsme viděli, jak se přenáší genetická informace. Je to pravidlo čtyř bází. A, víte, i kdyby to takhle nefungovalo, mohli jste tomu věřit, protože jste žádné jiné schéma neměli.“
Objev struktury DNA byl jedním z nejdůležitějších objevů minulého století, který zásadně ovlivnil biologii a položil základy nových přístupů v medicíně. Vedl postupně také k plné identifikaci lidského genomu, která se podařila v roce 2003.
