Co je to mammaliologie?

Na světě existuje asi 5500 druhů savců. Všichni mají společné to, že výživu mláďat zajišťuje po jejich narození nebo vylíhnutí mateřské mléko. Proč říkám vylíhnutí? Mláďata australských ptakopysků a ježur se vylíhnou z vajec. Ptakopyskové a ježury jsou totiž vejcorodí. Ostatní savci jsou živorodí.

Některá mláďata se rodí slepá – třeba koťata a štěňata, jiná už pár hodin po narození běhají se stádem, třeba telata nebo malé antilopy. Musí být schopna utíkat před šelmami.

Všichni savci mají společné to, že sají mléko od svých maminek. Někteří to dokážou i pod vodou – třeba mláďata velryb, delfínů nebo lachtanů a dalších savců, žijících ve sladké nebo slané vodě.

Australští klokani to mají zařízené zvláštním způsobem. Nenarodí se u maminky ve vaku, kterému nesprávně říkáme kapsa, tam se musí nejdříve vyšplhat. Klokaní maminka jim to usnadní tím, že si olízne břicho a vyznačí jim tak mokrou „dálnici“ až k cumlíčku – správně struku – ve vaku. Malé klokáňátko se k němu přicucne tak pevně, že to vypadá jako by bylo přirostlé. Ovšemže není.

A když je větší, vylézá z vaku se napást a zase se tam vrací pít mateřské mléko. Tak to dělá do doby, než matčin vak opustí natrvalo. Tam se pak přisaje další malý klokánek. Ptakopyskové a ježury nemají struky, ale tzv. mléčná políčka. Jsou to místečka na břiše samičky, ze kterých mláďata olizují mléko.

I člověk je savec. Lidské maminky, pokud vše probíhá v pořádku, svá miminka kojí. Kojenci dostávají mateřské mléko z prsu. Název nauky o savcích čili mammaliologie je odvozen z latinského výrazu mamma, což znamená prs, vemeno nebo také mléčnou žlázu.

Tak a teď už víte, jak to se sáním mléka u savců i s mammaliologogií je. Jen si to ještě honem rychle zapište za uši.