Čištění vod nebo 3D tisk. Technická univerzita v Liberci pracuje také na autonomním vozítku a střeží na 70 patentů
Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace při liberecké Technické univerzitě slaví deset let od otevření své budovy. Za tu dobu má na svém kontě bezmála 70 patentů. Když ústav v roce 2010 začínal, měl dva výzkumné programy a několik zaměstnanců. Dnes se tam na výzkumu podílí 200 zaměstnanců i studenti. A pracují třeba na samostatném vozítku, které by v náročných podmínkách umělo přepravovat náklad
Jdeme k němu, vypadá to jako vozítko na Mars. Jeho autorem je také Pavel Srb z Katedry částí a mechanismů strojů: „Stavíme ho s kolegy, jedná se o autonomní elektrostroj. Říkáme mu generace 0, ale teď už je téměř připravená generace 1.“
A dodává: „Nemá vozit lidi, ale spíš materiál v prostředí jako je třeba důl nebo venkovní prostor v přírodě. Zatím to testujeme tady u nás.“
Vodit si ho jako psa
Auto je nastavené tak, aby udržovalo vzdálenost zhruba 1,5 metru. Když se k němu někdo blíží, ujíždí. Ovládá se takovou krabičkou. Celé to vypadá jako kdyby to ovládání vodilo auto jako psa na vodítku.
Co patří k dalším projektům upřesňuje ředitel Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Miroslav Černík.
„To je model mokřadu, dlouhý asi 300 až 400 metrů, v lokalitě Hájek u Karlových Varů, kde se kdysi těžil uran. V rámci toho se hlušina dávala na velkou hromadu a v 60. až 70. letech se sem vozil odpad z výroby pesticidů, lindanu. Je jich tam 3 až 5 tisíc tun. Tady na patě toho tělesa to vytéká do vodoteče a tím potůčkem to teče do rybníčku, a tak dál.“
Čtěte také
Účinnost potřebujeme vyšší
„My jsme přišli s řešením přírodním procesů, které ty vody čistí. Teče nám to z prvního stupně, kde je sedimentace k odstranění železa, pak jsou reaktivní stěny, tam dochází k první chemické reakci, odbourání lindanu, tedy pesticidu. Následuje biologický stupeň, kde dochází k odbourávání, a pak je tady mokřadní systém, kde se voda dočišťuje,“ popisuje Miroslav Černík.
Dostali se na účinnost, která dosahuje 98 % čištění. Účinnost je ale nutné ještě zvýšit.
Technická univerzita v Liberci řeší ročně kolem 80 výzkumných projektů. Spolupracuje asi dvěma stovkami průmyslových partnerů. Jedním z hlavních směrů výzkumu je už zmíněné čistění vod, komunálních, tedy pitných, ale také průmyslových i podzemních.
3D tisk je silné pole
Mezi ty další významné projekty patří bezpochyby 3D tiskárny.
„Vytiskli jsme na nich koule, ve kterých jsou u nás vyvinutá nanovlákna, na nich roste biofilm, a za pomocí biologického procesu jsme schopni čistit odpadní průmyslové vody,“ vypráví Miroslav Černík.
„Máme silnou skupinu, která se 3D tiskem zabývá. Jsme schopni tisknout nejen plasty, ale i kovy, keramiku,“ pokračuje Černík.
Související
-
Porézní skleněná plastelína je možná budoucností ve šperkařství nebo pěstitelství
Nový průhledný a lehoučký skleněný materiál vyvinuli vědci z Technické univerzity v Liberce. Odolává vysokým teplotám nebo kyselinám. Lze ji tisknout i na 3D tiskárně.
-
Co vznikne, když se spojí recyklované PET lahve, 3D tisk a moderní design?
PET-MAT je výzkumná skupina při Fakultě architektury pražského ČVUT, která se snaží využívat plastový odpad - například v plastových cihlách nebo při 3D tisku.
