Porézní skleněná plastelína je možná budoucností ve šperkařství nebo pěstitelství. Hodí se i pro 3D tisk
Nový průhledný a lehoučký skleněný materiál vyvinuli vědci z Technické univerzity v Liberce. Odolává vysokým teplotám, kyselinám a zároveň je možné ho třeba napustit tekutinou. Vznikl náhodou, když se věnovali 3D tisku ze skla a experimentovali s materiály. Novinka má zatím pracovní název sklokeramická pěna. Na rozdíl od podobného materiálu, kterým je pěnosklo, má otevřené póry a velmi snadno se tvaruje i opracovává. Lze jí také tisknout na 3D tiskárně.
Popsaná hmota není nijak komplikovaná na výrobu, vysvětluje Vlastimil Hotař, vedoucí Katedry sklářských strojů a robotiky: „V laboratoři jsme teď před velkým stolem, kde jsou chemikálie. Jsou to právě ty jednotlivé komponenty, které slouží pro přípravu a výrobu této hmoty, které říkáme porézní skleněná plastelína. Není to vlastně nic komplikovaného. Hlavní know-how je jednotlivé propojení, namíchání těch správných komponentů v tom odpovídajícím množství.“
Jeví se slibně
Vlastimil Hotař oceňuje, jak se hmota jeví: „Vypadá dobře, má zajímavé vlastnosti, je porézní. To, že je nasákavá, může fungovat tak, že do ní dostaneme nějaké parfémy, což je pak voňavá bižuterie. Ale může fungovat i třeba jako filtr mikročástic, případně nosič nanočástic.“
Čtěte také
Ta poréznost ale není jedinou vlastností materiálu: „Hmota je tvárná, plastická. Dá se různě formovat do tvarů a komponent. Samozřejmě si musí odpočinout po tom vytvarování a pak jde na sintrování do pece,“ doplňuje odborná asistentka Marie Stará.
„Sintrujeme na 1200 až 1400 stupňů, což je dáno tím, jaké suroviny potřebujeme. Potenciálně můžeme tuhle teplotu i snížit, díky tomu, že budeme používat recyklovaný materiál,“ upřesňuje Vlastimil Hotař.
Plastelína na mnoho způsobů
Na dotek je to jako plastelína: „Mám připravenou čerstvou hmotu, tu mám obarvenou. Je ve fólii, protože ten materiál musí být pořád vláčný, aby s ním šlo pracovat a nevyschnula,“ popisuje Marie Stará.
„Každá hmota má své limity. Pravdou je, že tohle právě teď zkoumáme,“ komentuje Vlastimil Hotař dotaz, jestli při sintraci dochází ke zmenšení objemu nebo deformaci jako u keramické hlíny.
Materiál se velmi dobře obrábí standartními metodami a dá se připravit pro 3D tisk. Je možné z něho vytvořit velkou škálu produktů. Jedním z nich jsou kachle.
„V těch místech, kde je tenčí, dochází k tomu, že světlo prochází lépe. A dá se to použít pro předstěny, k tomu aby měly funkci světelnou i akustickou. Díky tomu, že materiál je porézní a má relativně velkou plochu, bude tlumit zvuky,“ upřesňuje vlastnosti a možné využití kachlí Hotař.
Nejen výrobky, ale i rostliny
Na Katedře sklářských strojů a robotiky v Liberci mají také vaničku, ve které jsou kopečky té hmoty a v nich sazeničky.
Hydroponie je moderní metoda pěstování rostlin bez půdy pouze v živném roztoku
„V tomto případě jsou to sazenice rajčat. Zkoušíme, jestli hmota bude vhodná pro pěstování kytek. Výhodou je, že materiál je porézní, tudíž si dlouho udrží vlhkost. A tu my ji ještě dokážeme zvýšit,“ říká Vlastimil Hotař.
Chtějí tedy jít podobnou cestou, jakou je hydroponické pěstování. Teď se ale snaží univerzita využít hmotu pro výrobu konkrétního produktu a dostat ji na trh.
Související
-
Dvě fotbalová hřiště plná ovoce a zeleniny. Na střeše pařížského výstaviště vznikla městská zahrada
Největší městskou farmu v Evropě najdete na střeše pařížského výstaviště. V sezóně vyprodukuje stovky kilogramů zeleniny i ovoce týdně jahody, bylinky a saláty.
