Chybí nám italská uvolněnost, neumíme nechat věci plynout, myslí si Pavel Kopp
Původním povoláním elektroinženýr, později obchodník a diplomat. Pavel Kopp fotografuje od roku 1973, kdy si na výletě v Itálii pořídil Leicu M5. Začal s ní fotografovat italská města a jejich mikropříběhy. Itálii miluje dodnes, změnila mu život.
Do Itálie se poprvé dostal v 70. letech. Jeho černobílé fotografie byly tak zdařilé, že z nich vznikla knížka Chvilky s Itálií. Doprovodné texty k fotografiím Pavla Koppa napsal Miroslav Horníček. „Mně v nakladatelství nabídli publikaci fotografií, když budou mít slušný slovní doprovod. A tak jsme se s Miroslavem dohodli, že k fotografiím napíše příběhy,“ vypráví Pavel Kopp.
Sylvie Richterová: Itálie je mým osudem
Spisovatelka a esejistka Sylvie Richterová žila od začátku sedmdesátých let v Itálii, vyučovala českou literaturu na univerzitách v Padově, Viterbu a Římě. A v současnosti žije střídavě v Itálii a v Praze.
Díky knize Chvilky s Itálií získal místo diplomata v Římě. Dostala se k italskému velvyslanci, který nechal knihu přeložit o italštiny – a Pavlu Koppovi nabídlo místo. Tam také zažil rozdělení Československa z pohledu diplomata: „Byl to životní zážitek. Československá ambasáda se rozdělila na dvě poloviny, tu slovenskou vedl můj kamarád Stanislav Valo. Máme fotku, jak sedíme u svěšené cedule Československého velvyslanectví, podáváme si ruce a Československo končí.“
Itálii vnímá jako svůj domov – a také obdivuje tamní život. „Dění kolem nás, každodenní dramata mě ve fotografii zajímají. Italská ulice je fantastická. Lidé tam jsou nesmírně uvolnění, to nám chybí. My jsme usilovní, snažíme se měnit věci k obrazu svému. Měli bychom nechat věci plynout,“ myslí si. „Italové mluví o jídle, to je kult. Navzdory starostem jsou schopni se o jídle bavit třeba tři hodiny,“ přidává důvody svého obdivu.
Podobně jako Itálie ho ovlivnil i Miroslav Horníček, se kterým se přátelil přes třicet let. „Vedle Miroslava jsem uzrál, byl to moudrý člověk. Vysvětloval mi, jek důležitá je komunikace, ale lidé ji zanedbávají.“ Převzal od něj zvyk jednou za měsíc se s manželkou zastavit a být spolu. „Za úplňku si sedneme, otevřeme si šampaňské a povídáme si o tom, co jsme si nestačili za měsíc říct.“ Šampaňské otevírá šavlí: „Naučili mě to vinaři. Je to krásný styl.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
