Chudoba ve velkých městech? Minimálně stejná jako v regionech, jen ji tolik nevnímáme
Chudoba je v současné době považována za jeden z nejpalčivějších problémů. Nejrozšířenějším způsobem měření chudoby je hranice vyjadřující minimální výši příjmu, která je zapotřebí k uspokojení základních životních potřeb, tedy k zajištění potravy a obydlí. Skautský Institut a skalní organizace EDUiN v rámci oslav 100. výročí vzniku Československa připravili v Pražském kreativním centru diskusi s názvem Bohatá země, chudá země! Regionální rozdíly nejen skrze vzdělávání.
Pokračuje publicista a analytik Bohumil Kartous:
„Během diskuze pozvaní hosté deklarovali, že rozdíly v ČR jsou hmatatelné.“
České republika je považovaná za oblast s nízkými sociálními a ekonomickými rozdíly. Přitom Praha patří mezi nejbohatší regiony Evropy. Na druhou stranu některé regiony evidentně chudnou, stárnou a přicházejí o vzdělané lidi. Jaká z toho vyplývají rizika? Odpovídá politoložka Edita Stejskalová:
„Jak jsme mohli během diskuze slyšet, část populace bude žít v chudobě nadále. Údajně 3 % chudých lidí je pro ekonomiku adekvátní zátěž. Já ale nechci mluvit obecně. Jako expertka na problematiku sociálního vyloučení, zejména Romů, se dotknu jejich situace. Oni v chudobě žijí od 90. let a jak jsem dnes uvedla, hlavní příčinu vidím v zákoně o pozbývání českého státního občanství, který dostal celou tuto etnickou skupinu v ČR v té době mimo systém. Myslím si proto, že chudoba v ČR má kořeny v etnicitě.“
Česká republika byla vloni v porovnání s ostatními 27 státy evropskou zemí s nejnižším procentem chudoby a sociálního vyloučení. Společně s Finskem, Dánskem a Holandskem dominuje tabulce statistického úřadu Eurostat. Nejhorší situace je naopak v Bulharsku a Rumunsku. Více novinářka Saša Uhlová:
„Ve větších městech se na první pohled zdá, že chudoba třeba ani není, kdežto v tzv. regionech jsou celé oblasti, které jsou mnohem chudší. Zároveň existuje vrstva lidí, kteří ve velkých městech žijí a jsou velmi chudí. Pracují za minimální mzdu a mají o to větší problém s bydlením, protože služby obecně jsou ve velkých městech dražší. Ve městech kromě nejviditelnější chudoby v podobě lidí bez domova chudobu obecně tolik nevnímáme. Řada lidí ale žije různě po ubytovnách, více lidí v jedné místnosti, přestože pracují. Ona je tady taky, jenom si ji neuvědomujeme.“