Chcete znát recept na nejlepší lékořicovou sladkost roku? Připravte si kopec salmiakové soli

O tom, že obyvatelé Skandinávie berou lékořici vážně, nemůže být pochyb v žádném tamním obchodě. Každý rok se o tom mohou přesvědčit i návštěvníci Stockholmu, který hostí Lakritsfestivalen, tedy Festival lékořice. Že je ve Švédsku o svátek černého skandinávského zlata zájem, svědčí i jeho návštěvnost, která je okolo deseti tisíc lidí.

„Ve velké výstavní hale popochází spousty lidí a ochutnávají u jednotlivých stánků. A mezi nimi se rozpustile proplétají děti s balónky.

Organizátorka a zakladatelka akce Tuija Räsänenmi vysvětluje, jak to před deseti lety všechno začalo. Tehdy měla obchod s čokoládou a zkusila prodávat taky lékořici.

„Měla velký úspěch, a tak jsem rozhodla ji propagovat nějakou velkou akcí,“ popisuje, jak vznikla myšlenka uspořádat tento festival.

Čtěte také

Letošní ročník je podle ní více mezinárodní než ty předešlé. Narazíte tady na stánky ze Španělska, Itálie, Holandska a samozřejmě také z Dánska nebo Finska.

Pomerančové s pepřem, nebo lékořicový med

Návštěvníci ovšem spíše než mezinárodní účast oceňují ochutnávky. „Moc mi chutnalo u támhleté firmy. Obzvlášť ty pomerančovo-pepřové,“ rozplývá se obyvatelka Stockholmu Nikilina.

Maike vysvětluje zpravodajovi Jakubu Luckému nejrůznější možnosti využití lékořice

Frederik a Cecilia by ale ocenili nějaké novinky. První návštěva je prý nadchla, letos už jsou jejich dojmy střízlivější.

Většina stánků nabízí sladké lékořicové bonbony, u jednoho mě ale zaujal med s lékořicí. Podle prodávající Seji se dá použít při pečení, vaření, na přípravu marinády nebo se zmrzlinou.

Čtěte také

Druhů, které Seja nabízí, není málo. „Máme med s lékořicí, s uzenou lékořicí, s lékořicí a chili. Pak máme taky se slanou lékořicí, tu máme taky uzenou, s anýzem a naše novinka – se šalvějí,“ vyjmenovává.

Lékořice do léků i do tabáku

Kromě prodejních stánků jsem narazil i na jeden netradiční. Nenabízí žádné lékořicové produkty, ale přednášky zadarmo.


Lékořice se získává z keře, jehož kořeny se vytrhají ze země, rozdrtí, namočí do vody a uvaří. Po vyvaření veškeré vody pak zbyde zvláštní hmota – čistý lékořicový extrakt.

„Jsme stejně jako všichni ostatní tady lékořicoví nadšenci. A tak je pro naši firmu ctí, že tady můžeme vyprávět příběh, jak lékořice vzniká. Spousta lidí to totiž neví,“ vysvětluje Maike.

Nizozemská firma, ve které usměvavá Holanďanka pracuje, se zabývá zpracováním lékořice. Své produkty a know-how ale prodává jen ostatním firmám, a to nejen výrobcům sladkostí, ale třeba i farmaceutickým společnostem.

„Existují i deriváty z lékořice, třeba glycyrrhizin, který se používá jako přirozené sladidlo a ve farmacii se s jeho pomocí maskuje hořká chuť léků. Dalším je glabridin, který se používá na bělení pokožky. Ale ten my nevyrábíme,“ dodává.

Velkým odběratelem lékořice je také tabákový průmysl, který ji používá k úpravám chuti a zvlhčování tabáku.

Švédka Ulrika Fjölborigová se raduje z vítězství v soutěži o nejlepší lékořicovou dobrotu roku 2018

Superslaná vítězka

Na závěr festivalu se ještě vyhlašují výsledky soutěže o nejlepší lékořicový výrobek podle poroty. Vítězkou je očividně dojatá Ulrika Fjölborigová ze severu Švédska, která uspěla se svojí superslanou salmiakovou karamelkou.

„Má silnou lékořicovou chuť, hodně slanou. Je v ní samozřejmě salmiak, ten je důležitý. Na konci to má klasickou karamelovou dochuť, takže když ji žvýkáte, tak z ní dostanete všechny tři chutě,“ popisuje svoji specialitu.

Čtěte také

„Byla jsem s tímto produktem na tomhle festivalu už dřív, ale řekli mi, že chuť má být slanější. Ptali se, jak moc slané karamelky dokážu udělat. Jsem farmaceutka, můžu do toho přidávat sůl, dokud se sladká hmota nerozpadne,“ vypráví Ulrika, podle níž už se do směsi nedá přidat ani gram soli.

Finům chutná, Švédům chutná a Ulrika je z vítězství dojatá. Jedno balení vítězné karamelky jsem si také koupil. Snad to přežiju.