Čeští vědci zjistili, proč se rakovina vrací. Jejich objev by mohl změnit léčbu
Čeští vědci udělali velký krok ve výzkumu nádorových buněk. Nepřinášejí však dobrou zprávu, informuje Michal Masařík, vedoucí výzkumného týmu z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
„Zpráva je dobrá v tom, že jsme poprvé zdokumentovali chování nádorových buněk v nepříznivém prostředí,“ upozorňuje Michal Masařík v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou. „Ukazuje se, že si buňky mohou vzájemně pomáhat splýváním. Tak přežívají nepříznivé prostředí třeba při chemoterapii,“ vysvětluje ve zkratce objev.
Tým Michala Masaříka zkoumal agresivní prostatické buňky odvozené z metastáz. „Věděli jsme, že onkologové pozorují velké buňky, útvary,“ přibližuje. Jenže když pak prostřednictvím holografického mikroskopu viděli buňky, jak spolu komunikují a vstupují jedna do druhé, šlo o ohromné zjištění. „Hleděli jsme na to neskutečným způsobem,“ tvrdí.
Špatná zpráva by se tedy mohla změnit v dobrou. Rakovina se sice může vracet, ale objev by mohl směřovat k personalizované léčbě. „Pokud budeme mít vzorek nádorové tkáně, pacientovi se ušije léčba na míru,“ popisuje svou vizi Michal Masařík s tím, že pořád jde o běh na dlouhou trať.
A když má být osobní, uznává sice, že rakovina je strašák, ale strach z ní prý nemá. „Mám na to už trochu jiný pohled a zkušenosti,“ uzavírá.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
