Čeští vědci spustili v arabské poušti prototyp zařízení na získávání vody ze vzduchu. Denně připraví stovky litrů
Z českého kontejneru uprostřed vyprahlé Saúdské Arábie už teče voda. A je jí mnohem víc, než se čekalo. Český přístroj přitom k výrobě vody potřebuje jen vzduch a slunce.
Ze štaflí mezi dvěma kontejnery se střechou ze solárních panelů zní technická čeština. Doktor Bořivoj Šourek a docent Vladimír Zmrhal z Českého vysokého učení technického tu ladí poslední detaily.
Se západem sluníčka se z malé mešity na zdejší farmě ozývá nahrávka muezzina, která svolává k modlitbě hlavně levné dělníky z Indie a Pákistánu, kteří pracují na zdejších farmách.
České techniky ale muezzin od práce nevyruší. Na rozdíl od teploty vzduchu, která je ještě teď, po západu slunce 42 °C.
Víc vody, než vědci čekali
„Z téhle bílé plastové nádrže to jde přes mineralizátor do kohoutku, který je umístěný venku. Z něj teče normálně pitná voda,“ popisuje Bořivoj Šourek.
Z přístrojových skříní vychází bílá plastová hadice a voda z ní spíše crčí, než kape. Vlhkost vzduchu tady v Suwajhánu, asi 80 kilometrů daleko od moře, totiž všechny překvapila.
„Je tady 18 gramů vody v kubíku vzduchu, což je čtyřikrát vyšší vlhkost, než na jakou je jednotka stavěná. Všem říkáme, že její výkon je 100 až 200 litrů za den, ale při zdejší vlhkosti to bude až 400 litrů,“ upřesňuje doktor Šourek denní výkon experimentálního zařízení.
Vědci v peci
Čeští vědci jsou tady, uprostřed písku a několika velbloudích farem, už dva týdny a únava je na nich patrná. „Zažili jsme tady 47 stupňů. A když kluci měřili teplotu v kontejneru, bylo takových 65 °C,“ odhaduje Bořivoj Šourek.
Čtěte také
Kovové námořní kontejnery, ve kterých je zařízení už od nakládky v Praze umístěné, jsou sice natřené světlými barvami, přesto se na nich přes den nedá udržet ruka.
Pracovní režim naruby
Šéfem týmu z ČVUT je docent Tomáš Matuška: „Samozřejmě se nám sem nechtělo. Ani jsme si nedokázali představit, co 45 stupňů ve stínu znamená. Stavíme to tady týden a zhruba od desíti se nedá být venku. Pracujeme v noci, většinou od pěti šesti večer do jedné, do dvou do rána.“
Spí se tedy hlavně přes den, naštěstí v klimatizovaných místnostech přilehlé farmy.
Jak přežít v poušti
„Co jsme tady, nevzali jsme pro celou stavbu jedinou kilowatthodinu ze sítě. Na nástroje i na svícení jsme používali energii z baterek, které se dobíjely z fotovoltaiky,“ pochvaluje si Tomáš Matuška s tím, že autonomní provoz ale není na celý den. Sluneční energie vydrží jen přes den a potom pár hodin poté, co zapadne sluníčko.
Právě autonomní charakter je velkou devizou celého systému, který je zatím jen prvním experimentem. „Takovéhle zařízení může pomoct někde hluboko v poušti, kam nedotáhnete dráty a trubky, kam nevedou asfaltové silnice,“ vysvětluje vědec.
Jenže pitné vody ve světě ubývá, a tak není vyloučené, že se tahle česká experimentální technologie jednou dočká i masovějšího rozšíření.
Související
-
Čeští vědci umí vyrobit vodu ze vzduchu. Předvedou se na EXPO v Dubaji
Vyrobit vodu ze vzduchu a třeba i na poušti? Ne, to není sci-fi. Přesně takovým projektem se bude Česko prezentovat na světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji.
-
Na stavbu Expo 2020 v poušti u Dubaje se dováží písek. Začíná...
Do zahájení světové výstavy Expo 2020 v Dubaji zbývá tisíc dnů. Pro stavbu českého pavilónu bude ve čtvrtek zahájeno výběrové řízení. Pozemek je situován na atrakti...
-
Jak vypadá svět ze 148. patra? Dubajský mrakodrap Burdž Chalífa nabízí luxus v oblacích
Nejvyšší budova světa Burdž Chalífa je zároveň největším turistickým lákadlem Spojených arabských emirátů. Za dva roky mu v sousedství vyroste ještě vyšší konkurence.
