Čeští hackeři mění věci k lepšímu

29. listopad 2011
02495498.jpeg

Robot vyrobený ze stavebnice Merkur, digitálně řízený mikroskop nebo vlastní spánková laboratoř. To je jen zlomek toho, co můžete vidět v pražském hackerspace, tedy na místě, kde se scházejí ty nejchytřejší mladé technologické mozky současnosti. Hacker, česky průnikář, totiž není počítačový pirát, ale člověk, který věci vylepšuje.

V pražském Brmlabu, jak se hackerspace u stanice metra Vltavská jmenuje, vládne tvůrčí atmosféra. Každý tam něco kutí, sváří nebo alespoň ťuká do klávesnice.

Moje obava, že mě mladí geniové budou považovat za vetřelce, byla naprosto zbytečná. Mým prvním průvodcem je Josef Průša, vývojář 3D tiskárny RepRep, která vám na požádání během několika desítek minut vymodeluje v podstatě cokoliv.

Kuchyňka i spánková laboratoř

Prohlídka začíná na tom nejdůležitějším místě, v kuchyňce. „Máme tady vlastní systém na správu inventáře, kde si můžeš hvízdnout, co si dáš. Ty si dáš lízátko a dáš si ho na mě. A jednou za měsíc všichni zaplatíme, kolik jsme tu nahvízdali,“ ukazuje mi.

Systém samozřejmě pochází z jejich dílny. „Přesně tak, programoval to Pavol,“ dodává Josef Průša.

Josef Průša se svou 3D tiskárnou

To už přicházíme do hlavní místnosti. „Dělají se tady různé projekty nebo třeba workshopy. Máme tu spánkovou laboratoř, EEG, EKG i pulzní oximetr,“ popisuje Josef Průša. Znovu podotýkám, že všechno, o čem mluvíme, je vlastnoručně vyrobeno.

Josef Průša se jde na chvíli věnovat svým 3D tiskárnám, které chrlí součástky pro všechno, co kolem sebe vidím. Svěřena jsem tedy do rukou dalšího člena Brmlabu s přezdívkou Joe. Později se dozvídám, že je špičkovým programátorem.

Dění v hackerspace i na internetu

„Tamhle je projektor, který dokáže zobrazovat i 3D obraz, když má člověk správné brýle. Tady je mixážní pult, připravuje se tady i nějaká audiostanice, to znamená midiklávesy, postprocesing zvuku a tak dále. Tady je především náš signální displej, kde, když třeba jsou valné hromady, je vidět, jak kdo volil a o čem se hlasuje,“ upozorňuje mne Joe.

A hned pokračuje: „Na tomto stativu bývá kamera. Když člověk zmáčkne tlačítko on air, tak je po internetu živě streamováno, co se tady děje. Je to provázeno hlasitým, ošklivým pípnutím, aby o tom všichni věděli,“ vysvětluje Joe.

Brýlové obroučky Josefa Průšu stály asi 5 korun - vytiskla mu je totiž 3D tiskárna

V tuto chvíli musíme naše povídání přerušit. Začíná totiž takzvaný meet up, tedy jakási porada o jednotlivých projektech a provozních věcech.

Mezitím do hackerspace přicházejí další lidé. Kromě asi 13 mužů různého věku jsou tu i tři dívky. Mluvit se jim však moc nechce, a tak mi místního robota představuje opět Joe.

„Sem se dá řídící notebook, kde je software, který analyzuje obraz a výstupy ze senzorů,“ vysvětluje.

Mladí hackeři svým talentem nemrhají

Nevycházím z úžasu, co všechno poměrně malé sklepní prostory skrývají a čím vším se tito mladí lidé zabývají. Biolaboratoř schovaná za důmyslnými igelitovými dveřmi byla už jen třešinkou na dortu, stejně jako třeba vlastní systém hlídající vchodové dveře.

„K otevření těchto dveří můžeš používat ISIC a Opencard. My pak na internetovém chatu automaticky zjistíme, kdo dveře otevřel. Nechybí tu ani interaktivní tlačítka. Jde o prototyp, v němž jsou dva spínače. Jeden se jmenuje status a podle toho, jak ho přepneš, ti to na webu ukazuje, jestli je otevřeno, nebo není,“ dozvídám se.

3D tiskárny mohou zpracovávat nejen plast, ale také kov nebo třeba potraviny

Pokud tedy na stránkách Brmlab.cz uvidíte, že otevřeno je, můžete přijít a připojit ruku k dílu. A když tam potkáte Josefa Průšu, vytiskne vám na 3D tiskárně třeba píšťalku nebo věšáček.

Já sama jsem z pražského hackerspace odcházela po třech hodinách. Spokojená s tím, že existují mladí lidé, kteří nemrhají svým talentem. Kdo ví, jaké další užitečné vynálezy tady vzniknou.


Zvětšit mapu: hackerspace nedaleko stanice metra Vltavská

autor:Alžběta Havlová
  • Reportáž
  • počítače
  • technologie
  • hacker
  • vynálezy
  • 3D tiskárna