Český systém základních uměleckých škol je jedinečný, říká patronka projektu ZUŠ Open Magdalena Kožená

24. květen 2018
Magdalena Kožená

Na mnoha místech republiky se dnes koná 2. ročník celostátního happeningu základních uměleckých škol ve veřejném prostředí ZUŠ Open. Hlavním smyslem je vyzdvihnout tento ve světě unikátní systém, který vychovává nejen umělecké profesionály, ale také jejich publikum, říká patronka projektu, mezzosopranistka Magdalena Kožená. S Janem Pokorným si povídala po rozhlasových linkách z Brna.

AUDIO: Den se základními uměleckými školami. První ročník celostátní akce ZUŠ Open ve speciálním vysílání

Den se základními uměleckými školami

Z iniciativy pěvkyně Magdaleny Kožené předposlední květnový den výrazně vstoupily do veřejného prostoru základní umělecké školy. Celostátní happening ZUŠ Open si dal za cíl upozornit na evropskou jedinečnost tohoto tuzemského vzdělávacího systému a získat podporu pro nadační fond. Do projektu se zapojilo v České republice 355 ze 488 základních uměleckých škol.

V České republice funguje bezmála pět set základních uměleckých škol, které navštěvuje víc než čtvrt milionu dětí. Ve světovém srovnání jde o jedinečný vzdělávací systém, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat, tvrdí Magdalena Kožená.

„Na veřejných prostranstvích, v kostelích i na náměstích ZUŠ předvedou, na čem celý rok pracovaly,“ přibližuje podobu happeningu jeho patronka.

„Letos se projektu účastní na čtyři stovky základních uměleckých škol, je to tisíc akcí po celé zemi. Do happeningu se zapojí také třeba karlovarský orchestr a v Olomouci nacvičují operu Tvarůžkové ódy,“ přibližuje letošní ročník Magdalena Kožená.

„Program je navíc rozšířený o workshopy, kde si děti, které ještě do ZUŠ nechodí, budou moci zkusit třeba zahrát na nějaký nástroj.“

Každý by měl dostat příležitost

Až 65 procent žáků tvoří žáci hudebního oboru a základní umělecké školy často musí zájemce o studium odmítat, protože nemají dostatečné kapacity. „Chtěli bychom, aby možnost mělo každé dítě, které má do toho chuť,“ vysvětluje Magdalena Kožená, na co mimo jiné shání její nadace finanční prostředky.

Po Praze je i Brno kreativním městem. Za Janáčkovu metropoli se přimlouvala i Kožená

02897716.jpeg

Brněnská kultura slaví úspěch – město se totiž zařadilo mezi takzvaná kreativní města UNESCO, s přídomkem město hudby. Po Praze je teprve druhým českým městem, které se do sítě zařadilo. Celkově se síť rozšířila o 64 měst z 44 zemí světa.

Kromě happeningu organizuje Nadační fond Magdaleny Kožené také stipendijní projekt mentoringu MenART, který chce na základních uměleckých školách podpořit mladé talenty i jejich pedagogy.

„Mentoři si vybrali některé studenty, kteří budou mít možnost se s nimi třikrát do roka setkat. Přijedou i se svým učitelem nebo učitelkou a budou společně na něčem pracovat. V Anežském klášteře se pak bude konat společný koncert, kde se představí mentoři i žáci,“ přibližuje Magdalena Kožená.

Mentorskou roli za hudebníky přislíbili například Ivo Kahánek, Lenka Nová, Beata Hlavenková nebo Terezie Kovalová. Z výtvarníků se do projektu zapojí třeba Maxim Velčovský nebo Petr Nikl.