Česku chybí v EU vize. Dopadá to i na pracovní trh, varuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Rafaj

„Asi jsme se příliš zacyklili v jiných domácích politických tématech, která nám stačila. Což je škoda,“ hledá Jan Rafaj důvody, proč Česko po vstupu do EU ztratilo vizi, kam dál směřovat.

„Myslím si, že je to jeden z důsledků opoziční smlouvy. Od té doby je tady neschopnost subjektů, které jsou ve vládní koalici a v opozici, se na něčem shodnout. Vytvořili jsme ve společnosti pocit, že je to špatně,“ dodává šéf svazu.

Jan Rafaj|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Dobrým příkladem celospolečenské shody na vizi pro svou zemi je podle něj v unii Estonsko, které se zaměřilo na digitalizaci. „Ta země za tím jde jako celek a snáz se tak aktivují všichni zapojení – politici, různého organizace a veřejný sektor,“ poznamenává.

Chybí statisíce lidí

Největším problémem současné české ekonomiky z pohledu byznysu je nedostatek lidí na pracovním trhu. Aktuálně na něm chybí asi 200 tisíc pracovníků. „Dneska ten problém už přerostl do té míry, že ani 100 tisíc Ukrajinců nám nijak nepomohlo,“ konstatuje Jan Rafaj.

Uprchlíci z Ukrajiny sice podle něj velmi pomohli sektoru služeb zejména v Praze, ale celkově počet neobsazených míst v Česku nesnížili. Projevilo se na něm totiž také velké množství odchodů do předčasných důchodů a nepříznivý demografický vývoj Česka.

Čtěte také

iROZHLAS

V Česku ubývá pracovníků. Ohroženy jsou strategicky důležité projekty v energetice a dopravě

Jedním z řešení je podle prezidenta svazu větší otevření se pracovní migraci kvalifikovaných sil ze zahraničí.

„Před dvěma lety jsme vládě připravili srovnání legislativních procesů pro migraci a zaměstnávání zahraničních pracovníků. Ukazuje, jak moc jsme sešněrovaní v České republice a že jsme země, kde to jde skoro nejhůř z celé Evropy,“ podotýká host Bruselských chlebíčků.

V nejnovějším díle podcastu se také dozvíte, jak se Česko vyrovnává s dekarbonizací a přechodem na „zelenou ekonomiku“ a zda kvůli ní nehrozí evropskému hospodářství ztráta konkurenceschopnosti ve srovnání se Spojenými státy, Čínou a dalšími velmocemi. Nebo nakolik jsou správná protekcionistická opatření, ke kterým teď sahá i Evropská unie.