České instituce umožnily provozovat kasina člověku odsouzenému ve Velké Británii

25. duben 2005
Pod kůži

Fatální selhání - jak jinak můžeme pojmenovat to, když české instituce bez větších okolků umožnily provozovat tři kasina člověku, který byl ve Velké Británii odsouzen za brutální únos politika. A navíc za dozoru státních orgánů ve své herně velmi pravděpodobně velmi úspěšně pral peníze, pocházející z nelegální činnosti v Izraeli.

Jan Hrbáček: O mrtvých jen dobře. Tento výrok ale zřejmě neplatí pro Izraelce arabského původu Felixe Abudbula. Že vám jeho jméno něco říká? Felix Abudbul stál donedávna v pozadí vlastnických struktur tří kasin v České republice. Asi nejznámější bylo kasino Roayal na pražských Příkopech. Nedaleko tohoto podniku byl Felix Abudbul 11. srpna 2002 zastřelen. Nájemný vrah ujel na horském kole a slehla se po něm zem. Téměř o dva roky poté přišel málem o život před zmiňovaným kasinem Abudbulův syn Asaf, když Izraelec Jakob Mašailo hodil pod jeho terénní vůz Jepp Cherokee granát. Ten zranil necelou dvacítku kolemjdoucích. Asaf Abudbul ale vyvázl bez zranění. Později vyšlo najevo, že rodina Abudbulů je považována za jednu z nejvlivnějších větví izraelské mafie. Už toto podezření by mělo vést k tomu, aby příslušné instituce důkladně prověřily, zda takovému člověku udělit licenci k provozování kasina, byť přes nastrčené osoby. Mluvčí Ministerstva financí Marek Zeman ale tvrdí, že loterijní zákon, podle kterého se licence udělují, prověření Abudbula neumožňoval.

Marek Zeman: Já musí říct, že ten zákon tak, jak platí, v sobě neoval tato bezpečnostní opatření. Samozřejmě je to otázka vývoje, když se přijímal tento zákon, byly jiné podmínky, ty se v průběhu let změnily.

Jan Hrbáček: Podezření je tedy jedna věc a prokázaná realita druhá. Radiožurnál v těchto dnech zjistil mnohem závažnější fakta. Felix Abudbul, který zemřel po čtyřech zásazích z pistole na křižovatce ulic Rytířská a Železná v roce 2002, pracoval v minulosti pro izraelskou tajnou službu Mosad. A pravděpodobně v barvách této instituce se 3. července 1984 v Londýně podílel na únosu vlivného člena nigerijské exilové vlády Umaru Dika. Toho se několik únosců pokusilo propašovat za obzvlášť trýznivých podmínek v dřevěné bedně do letadla nigerijské vládní letky na letišti Stansted. Celou akci řídil tak zvaný gaco - tedy mozek tajné operace Alexander Barak. Důvod únosu - o tom se dá jen spekulovat. Někteří významní židovští podnikatelé, kteří po převratu v Nigérii v roce 1983 utrpěli velké ztráty na svých investicích, byli tehdy v úzkém kontaktu s izraelskou rozvědkou a na Mosad se odvolávali i zatčení únosci. Tajná služba ale jejich tvrzení zcela logicky vyvracela. Únosci včetně Abudbula byli tehdy odsouzeni na deset a čtrnáct let. Ani tato fakta, která průměrně bystrý pozorovatel zjistí z otevřených zdrojů za pár minut, zřejmě nejsou dostatečným impulsem pro české orgány, aby zasáhly a licenci k provozování kasina neudělili. Kasino si tak v Česku může otevřít každý movitý, netrestaný podnikatel, nebo vlastně jen nastrčená osoba kohokoli.

Marek Zeman: Zakladatelé byly dvě fyzické osoby, musely složit jistotu ve výši třiceti milionů korun, dále předložit notářský zápis o založení akciové společnosti, doklad ve formě nájemní smlouvy, herní plán, návštěvní řád a v neposlední řadě také výpis z rejstříku trestů u všech členů představenstva a u těch zakladatelů, kterými byly dvě fyzické osoby. Dále je nutné předložit také to, kam budou odváděny prostředky na veřejně prospěšné účely.

Jan Hrbáček: Vysvětluje mluvčí Ministerstva financí Marek Zeman. A jak se k věci staví české tajné služby? Bezpečnostní informační služba dodává podle svého mluvčího Jana Šuberta informace například Ministerstvu průmyslu a obchodu při udělování zbrojních licencí.

Jan Šubert: Do vydávání jiných licencí nevstupujeme a stanovisko můžeme samozřejmě poskytnout, ale jen v případě, že nás o ně požádá vláda. Jinými slovy, taková otázka a požadavek musí mít formu vládního dotazu.

Jan Hrbáček: Vláda takový dotaz neučinila a Abudbulovi odpadla jedna z možných komplikací. Informace o něm mohla snadno vyhledat i civilní rozvědka, Úřad pro zahraniční styky a informace. A opět narážíme na stejný problém. Mluvčí Úřadu Bohumil Šrajer potvrdil, že z vlády ani z Ministerstva financí konkrétní dotaz nikdo nevznesl.

Bohumil Šrajer: Požádáni jsme nebyli, pokud bychom požádáni byli, provedli bychom patřičná šetření. V průběhu dalšího šetření jsme nabídli pomoc ve formě výměny informací, kterými naše služba disponuje.

Jan Hrbáček: Nabízí se proto otázka, zda služby, případně policie, neměly na osobu izraelského podnikatele Ministerstvo financí upozornit samy. Ale odpověď bychom asi ztěží dostali. Izraelec Abudbul přitom nebyl jediným kontroverzním podnikatelem, který v Česku vydělával na hazardních hrách. O vstupu dalších osobností podsvětí do tohoto výnosného podniku se šušká už delší čas. Jenže Ministerstvo financí se odhodlalo k přitvrzení zákona až po loňském atentátu na Abudbulova syna Asafa. Mluvčí Ministerstva Marek Zeman říká:

Marek Zeman: V současné době je již připravena novela loterijního zákona, která v podstatě v sobě uje toto prověřování, úzkou spolupráci s policií, kde policie bude prošetřovat žadatele o povolení k provozování kasina.

Jan Hrbáček: Nově by měl zákon stanovit i prověřování majitelů již vydaných licencí, ale aby nebylo pozdě. Rodina Abudbulů sice své podnikání v Česku loni ukončila, ale kdo zná skutečné pozadí vlastnických struktur dalších českých heren a kasin?

Autorem této reportáže Pod kůži byl kolega Jan Hrbáček.

OBSAH crozhl - 26.4.2005, výběr č.: 1, Pod kůži 25.04.2005 - České instituce umožnily provozovat kasina člověku, odsouzenému ve Velké Británii [Radiožurnál]

České instituce umožnily provozovat kasina člověku, odsouzenému ve Velké Británii

Fatální selhání - jak jinak můžeme pojmenovat to, když české instituce bez větších okolků umožnily provozovat tři kasina člověku, který byl ve Velké Británii odsouzen za brutální únos politika. A navíc za dozoru státních orgánů ve své herně velmi pravděpodobně velmi úspěšně pral peníze, pocházející z nelegální činnosti v Izraeli. Poslouchejte reportáž kolegy Jana Hrbáčka.

Jan Hrbáček: O mrtvých jen dobře. Tento výrok ale zřejmě neplatí pro Izraelce arabského původu Felixe Abudbula. Že vám jeho jméno něco říká? Felix Abudbul stál donedávna v pozadí vlastnických struktur tří kasin v České republice. Asi nejznámější bylo kasino Roayal na pražských Příkopech. Nedaleko tohoto podniku byl Felix Abudbul 11. srpna 2002 zastřelen. Nájemný vrah ujel na horském kole a slehla se po něm zem. Téměř o dva roky poté přišel málem o život před zmiňovaným kasinem Abudbulův syn Asaf, když Izraelec Jakob Mašailo hodil pod jeho terénní vůz Jepp Cherokee granát. Ten zranil necelou dvacítku kolemjdoucích. Asaf Abudbul ale vyvázl bez zranění. Později vyšlo najevo, že rodina Abudbulů je považována za jednu z nejvlivnějších větví izraelské mafie. Už toto podezření by mělo vést k tomu, aby příslušné instituce důkladně prověřily, zda takovému člověku udělit licenci k provozování kasina, byť přes nastrčené osoby. Mluvčí Ministerstva financí Marek Zeman ale tvrdí, že loterijní zákon, podle kterého se licence udělují, prověření Abudbula neumožňoval.

Marek Zeman: Já musí říct, že ten zákon tak, jak platí, v sobě neoval tato bezpečnostní opatření. Samozřejmě je to otázka vývoje, když se přijímal tento zákon, byly jiné podmínky, ty se v průběhu let změnily.

Jan Hrbáček: Podezření je tedy jedna věc a prokázaná realita druhá. Radiožurnál v těchto dnech zjistil mnohem závažnější fakta. Felix Abudbul, který zemřel po čtyřech zásazích z pistole na křižovatce ulic Rytířská a Železná v roce 2002, pracoval v minulosti pro izraelskou tajnou službu Mosad. A pravděpodobně v barvách této instituce se 3. července 1984 v Londýně podílel na únosu vlivného člena nigerijské exilové vlády Umaru Dika. Toho se několik únosců pokusilo propašovat za obzvlášť trýznivých podmínek v dřevěné bedně do letadla nigerijské vládní letky na letišti Stansted. Celou akci řídil tak zvaný gaco - tedy mozek tajné operace Alexander Barak. Důvod únosu - o tom se dá jen spekulovat. Někteří významní židovští podnikatelé, kteří po převratu v Nigérii v roce 1983 utrpěli velké ztráty na svých investicích, byli tehdy v úzkém kontaktu s izraelskou rozvědkou a na Mosad se odvolávali i zatčení únosci. Tajná služba ale jejich tvrzení zcela logicky vyvracela. Únosci včetně Abudbula byli tehdy odsouzeni na deset a čtrnáct let. Ani tato fakta, která průměrně bystrý pozorovatel zjistí z otevřených zdrojů za pár minut, zřejmě nejsou dostatečným impulsem pro české orgány, aby zasáhly a licenci k provozování kasina neudělili. Kasino si tak v Česku může otevřít každý movitý, netrestaný podnikatel, nebo vlastně jen nastrčená osoba kohokoli.

Marek Zeman: Zakladatelé byly dvě fyzické osoby, musely složit jistotu ve výši třiceti milionů korun, dále předložit notářský zápis o založení akciové společnosti, doklad ve formě nájemní smlouvy, herní plán, návštěvní řád a v neposlední řadě také výpis z rejstříku trestů u všech členů představenstva a u těch zakladatelů, kterými byly dvě fyzické osoby. Dále je nutné předložit také to, kam budou odváděny prostředky na veřejně prospěšné účely.

Jan Hrbáček: Vysvětluje mluvčí Ministerstva financí Marek Zeman. A jak se k věci staví české tajné služby? Bezpečnostní informační služba dodává podle svého mluvčího Jana Šuberta informace například Ministerstvu průmyslu a obchodu při udělování zbrojních licencí.

Jan Šubert: Do vydávání jiných licencí nevstupujeme a stanovisko můžeme samozřejmě poskytnout, ale jen v případě, že nás o ně požádá vláda. Jinými slovy, taková otázka a požadavek musí mít formu vládního dotazu.

Jan Hrbáček: Vláda takový dotaz neučinila a Abudbulovi odpadla jedna z možných komplikací. Informace o něm mohla snadno vyhledat i civilní rozvědka, Úřad pro zahraniční styky a informace. A opět narážíme na stejný problém. Mluvčí Úřadu Bohumil Šrajer potvrdil, že z vlády ani z Ministerstva financí konkrétní dotaz nikdo nevznesl.

Bohumil Šrajer: Požádáni jsme nebyli, pokud bychom požádáni byli, provedli bychom patřičná šetření. V průběhu dalšího šetření jsme nabídli pomoc ve formě výměny informací, kterými naše služba disponuje.

Jan Hrbáček: Nabízí se proto otázka, zda služby, případně policie, neměly na osobu izraelského podnikatele Ministerstvo financí upozornit samy. Ale odpověď bychom asi ztěží dostali. Izraelec Abudbul přitom nebyl jediným kontroverzním podnikatelem, který v Česku vydělával na hazardních hrách. O vstupu dalších osobností podsvětí do tohoto výnosného podniku se šušká už delší čas. Jenže Ministerstvo financí se odhodlalo k přitvrzení zákona až po loňském atentátu na Abudbulova syna Asafa. Mluvčí Ministerstva Marek Zeman říká:

Marek Zeman: V současné době je již připravena novela loterijního zákona, která v podstatě v sobě uje toto prověřování, úzkou spolupráci s policií, kde policie bude prošetřovat žadatele o povolení k provozování kasina.

Jan Hrbáček: Nově by měl zákon stanovit i prověřování majitelů již vydaných licencí, ale aby nebylo pozdě. Rodina Abudbulů sice své podnikání v Česku loni ukončila, ale kdo zná skutečné pozadí vlastnických struktur dalších českých heren a kasin?

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: hrb