Česká kněžna a její britský diplomat
Kněžna Zaháňská fascinuje českého čtenáře od prvního vydání Babičky od Boženy Němcové. Kurátorka slovanského oddělení Britské knihovny v Londýně Děvana Pavlíková objevila milostnou korespondenci mezi kněžnou Zaháňskou a anglickým diplomatem Frederikem Lambem. Napsala o tom knížku, která vyšla v Praze pod titulem Má drahá, hříšná lásko.
Frederick Lamb byl bratrem britského premiéra Melbourna. Když se s kněžnou Zaháňskou v závěrečné fázi napoleonských válek seznámil, působil jako anglický diplomat ve Vídni. Byla to láska na první pohled. Jak Děvana Pavlíková na jejich milostnou korespondenci přišla?
„Už koncem 80. let jsem se zajímala o nové teorie doktorky Sobkové o původu Boženy Němcové. V rámci toho mě napadlo se podívat do rukopisného fondu Britské knihovny, jestli by se tam nenašel nějaký autentický materiál, který by měl k této záležitosti nějaký vztah. Měla jsem velké štěstí, že jsem našla dva velké svazky dopisů psaných vévodkyní Zaháňskou. I když se netýkaly Boženy Němcové, byly zajímavé, protože přinášely úplně jiný pohled na její osobnost,“ uvedla Děvana Pavlíková.
Kněžna Zaháňská, velmi atraktivní a nezávislá žena, byla také milenkou rakouského ministra zahraničí Klemense Metternicha. Z knížky Děvany Pavlíkové jsem získal dojem, že paní kněžna byla určitým prototypem feministky. „Takto bych se na to asi nedívala. Feminismus je pojem 20. století. Představovala si život po boku a v závislosti na milovaném muži. Bohužel z toho prýští tragédie jejího života, protože se k tomu povahou nehodila. Byla jak povahou, tak výchovou nezávislá, takže pokud by si vzala kohokoliv, musel by to být zřejmě někdo, kdo by byl ochoten se řídit jejím přáním, než naopak,“ vysvětlila kurátorka.
Paní Děvana ve své knížce označuje Kateřinu Vilemínu Zaháňskou titulem vévodkyně. Jaký je rozdíl mezi vévodkyní a kněžnou? „V němčině je to herzogin a to se překládá jako vévodkyně. Mám dojem, že kněžna nebo paní kněžna bylo něco, co lépe ladilo uchu českého čtenáře. Proto to Božena Němcová použila. I v Ratibořicích ji říkali herzogin nebo si to převáděli do češtiny na hercočka. Je možné, že oslovení ‚paní kněžna‘ v samotných Ratibořicích nikdo nepoužíval,“ doplnila Děvana Pavlíková.
Vévodkyně Zaháňská byla vzdělaná žena, která psala nejenom v němčině, ale i ve francouzštině nebo angličtině. „Němčina byla její rodný jazyk, a také ho užívala v korespondenci. V dopisech s Lambem užívá francouzštinu, ve které se vyjadřovala, jak sama podotýká, lépe než v angličtině. Ale ráda mu psala anglicky, jak také sama v dopisech říká, dávala jí to pocit, že je mu blíž, že k němu mluví v jeho rodném jazyce. Dá se tedy předpokládat, že když spolu mluvili, tak spolu mluvili anglicky,“ upřesnila kurátorka.
Vévodkyně Zaháňská navštívila Londýn v červnu 1814, ale Frederick Lamb jí sem nedoprovázel. Byl tehdy zaneprázdněn ve Vídni. Jejich milostný vztah trval necelé dva roky. Byla Kateřina Vilemína Zaháňská skutečně šťastná žena, nebo naopak?
„Naopak. Myslím, že Božena Němcová ji v Babičce velice dobře zachytila, přestože ji znala jen letmo z letních pobytů. Její melancholická povaha je zachycena velmi přesně. Měla v sobě něco, co jí bránilo být šťastnou, i když za štěstím celý život šla,“ dodala kurátorka.
Na knížce Děvany Pavlíkové Má drahá, hříšná lásko oceňuji také autorčin styl. Je to vynikající dílo.