Ceny energií ohrožují ovocnáře, skladovat při současných cenách není možné, varují pěstitelé
Ovocnářům ceny energií dramaticky zvedly náklady. „Skladování jablek je energeticky velmi náročné. Jablka se skladují při jednom stupni,“ vysvětluje předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Náklady na uskladnění se jim přitom pětinásobně zvýší. Jak ovocnáře ohrozí nižší ceny v ostatních zemích EU a jaký dopad to bude mít na spotřebitele? Poslechněte si rozhovor.
O kolik procent se letos pěstitelům ovoce náklady na energie zvedly?
Někteří mají pro příští sezonu ceny zafixované, ale ubývá jich. Cena roste dramaticky – v minulých letech činily náklady na samotnou energii 2 koruny na kilogram. Některé podniky teď avizují, že bude cena kolem 10 korun na kilogram, možná i víc. Mnoho pěstitelů teď před začátkem sklizně vůbec neví, zda má ty skladové kapacity naplnit, jestli má sklízet nebo vůbec nesklízet.
Pro kolik ovocnářů by růst cen mohl být likvidační?
Je třeba říct, že skladování jablek je velmi energeticky náročné. Jablka se skladují při jednom stupni – když sklidíte jablka ve 25 stupních, musíte je zchladit na jeden stupeň a držet je tak po celou dobu skladování, což bývá půl roku i víc.
Čtěte také
Jablka u nás pěstuje více než 80 procent ovocnářů, takže naprostá většina řeší, co s tím. Ti, kteří mají zafixované energie, určitě úrodu sklidí a uskladní. Může to ale být zhruba jedna třetina, dvě třetiny pěstitelů očekávají, zda v tom nějaké kroky učiní stát.
Za ceny, které jsou v tuto chvíli na burzách, není možné ovoce skladovat. Navíc ceny energií jsou různé v jednotlivých zemích Evropské unie a v České republice jsou nejvyšší. Nebudeme konkurenceschopní na společném trhu, protože se k nám budou dovážet jablka ze zemí, kde je energie levnější.
Jaký to může mít dopad na cenu ovoce v obchodech?
Do České republiky se dováží více než 50 procent jablek a bude záležet na tom, jaká bude cena energií v ostatních zemích. České obchodní řetězce zajímá jenom cena. A pokud budou mít nižší nabídky ze zahraničí, budou preferovat nákup jablek z těchto zemí.
Čtěte také
Na spotřebitele se to nějakým způsobem promítne, ale je otázka, do jaké míry. I kdyby cena byla pro spotřebitele nižší, tak jenom krátkodobě, protože pěstitelé by se museli začít věnovat pěstování komodit, které u nás nejsou tak energeticky náročné. Třeba obilí a řepky.
Co by pomohlo?
Aby se ceny energií stabilizovaly. Abychom před naskladněním věděli, za jakou cenu energií budeme příštího čtvrt roku skladovat. A aby byly ceny energií podobné v jednotlivých zemích Evropské unie, abychom měli stejné výchozí pozice, když budeme bojovat o společný trh. To je naprosto zásadní.
A samozřejmě je třeba, aby energie už dál nerostly nebo se snížily, abychom jablka nemuseli nabízet za nějakou extrémní cenu. Našim cílem je, aby si spotřebitelé ovoce kupovali, ne aby se na ně chodili dívat.
Související
-
Vrátit přírodu do zemědělské krajiny. V lánech řepky díky Tomášovi Matýskovi vznikají louky či sady
Obnovit krajinu do podoby před zemědělskou kolektivizací se snaží spolek Žít s krajinou. Na slezských lánech vznikají ostrůvky rozličných plodin, v plánu jsou i tůňky.
-
Jak budou chutnat jablka budoucnosti? Odborník odhaluje, jak funguje šlechtění nových odrůd
Vypěstovat nové odrůdy trvá dlouhá desetiletí. Práci tak odborníkům usnadňují i moderní technologie.
-
Drahovzal: Obcím hrozí škrty investic. Vláda by měla razantně řešit ceny energií
Starostové měst a obcí se snaží získat nové smlouvy na elektřinu a plyn pro příští rok. Na burzách energií ale narážejí na příliš vysoké ceny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.