Bylo to pro ně utrpení, přesto nelitovali, popisuje historik setkání syna Heliodora Píky s dcerou Karla Vaše

Podpis Karla Vaše je pod dvaceti rozsudky smrti ze stalinistické éry a za desítkami dalších z období nacismu. Na konci března zemřel ve věku 96 let syn jeho nejznámější oběti, generála Heliodora Píky, kterého prokurátor Karel Vaš „velmi pečlivě“ přivedl na šibenici.

Čtěte takéUkazujeme, že zlo není dědičné, říká historik o svém filmu, v němž žádá dcera rudého kata o odpuštění

„Když jsme měli v Brně premiéru filmu o Karlu Vašovi, které se měl účastnit i Milan Píka, požádala mě večer předtím dcera Karla Vaše, abych tam přečetl omluvu. Narodila se v roce 1950 a žádným způsobem nenese vinu na tom, co její otec páchal za zločiny. Ona ale i přesto tuto vinu cítí,“ vypráví Pavel Paleček, jak přišel na myšlenku uskutečnit setkání potomků oběti a jejího vraha.

Bolestivé setkání

Galina Vašová stejně jako Milan Píka ovšem dlouho setkání odmítali. Přesto k němu nakonec došlo.

Karel Vaš na snímku z počátku 70. let 20. století|foto: Národní archiv České republiky

„Bylo pro ně skutečným utrpením odhodlat se k setkání, a to ne proto, že by nechtěli, ale fyzicky – jim se oběma udělalo před natáčením zle. Milan Píka dokonce tři dny nespal a měl takový tlak, že to ohrožovalo jeho život,“ vzpomíná historik a dodává, že měl o jeho zdraví velký strach. Přesto nelituje.

„Povídali si, jako by se znali padesát let, protože prožívali stejný příběh, jen z úplně opačné strany,“ popisuje s tím, že Milan Píka byl nakonec velmi rád, že porušil zákaz lékařů a na setkání se dostavil. „Jeho otec Heliodor Píka ho totiž den před exekucí prosil, aby se nikdy nemstil, ale očistil jeho jméno a byl dobrý člověk.“

Čtěte takéVirtuální prohlídka s iROZHLAS: Jak přežít atomový útok na Brno? Podívejte se do krytu pro komunistické pohlaváry

Nocleh v krytu 10-Z

Historik Pavel Paleček stojí také za zpřístupněním kdysi přísně tajného protiatomového brněnského krytu 10-Z, který nechali za okupace zbudovat nacisté a kde mohlo být po dobu tří dnů až pět set lidí. Současná podoba krytu ovšem pochází až z doby stalinismu. Měl sloužit jako velitelské stanoviště pro představitele města Brna a Jihomoravského kraje, kteří by z něj řídili eventuální evakuaci jižní Moravy.

Pohled do brněnského krytu 10-Z|foto: Filip Jandourek

Kryt je teď osm hodin denně kromě pondělí přístupný veřejnosti a kdo chce, může v něm dokonce strávit noc. „Nechceme o historii jenom poučovat, ale chceme, aby si na ni mohli lidé sáhnout. Kdo přijde, neuvidí nic za sklem, ale může si dobové vybavení osahat, zahrát si tu únikovou hru nebo tu přespat,“ vyzdvihuje Pavel Paleček, v čem je muzeum v krytu 10-Z unikátní.

Jaká svědectví vydávají dveře cely smrti z brněnské věznice na Cejlu, které jsou součástí expozice v krytu 10-Z? Žijí ještě pamětníci, kteří tam byli vězněni? A odkud se vzala na stěně jedné z cel krev? Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu.