Budova Slovenského rozhlasu se nedá přehlédnout. Brutalistická stavba s unikátní konstrukcí se stala kulturní památkou
Někteří ji obdivují, jiní ji považují za symbol předchozího režimu. Pozornost ale vyvolává budova Slovenského rozhlasu u všech. Mohutná betonová stavba ve tvaru obrácené pyramidy se v Bratislavě nedá přehlédnout. A teď už ji najdete i v turistických příručkách – stala se Národní kulturní památkou.
Pravidelné vysílání se z takzvané pyramidy spustilo v roce 1985. Už tehdy přitahovala netradiční budova pozornost stejně jako dnes. Naprosto oddaný je jí třeba architekt Štefan Bekeš.
„Má tvar obrácené pyramidy a po obvodu jsou rozmístěné kancelářské prostory. Za nimi je atrium a uvnitř je pak schovaná ještě jedna pyramida. Vnější pyramida chrání tu vnitřní před různými ruchy z exteriéru,“ vysvětluje architekt s tím, že původně měla nedaleko budovy vést čtyřproudá dálnice.
Koncertní sál je chloubou Slovenského rozhlasu
Pyramida odpovídá přesně potřebám tehdejšího rozhlasového vysílání.
S nástupem digitalizace už dnes tak velké prostory potřebné nejsou. I tak tady stále najdete třeba malé výtahy, kterými redaktoři do režie posílali své nahrávky, aby kvůli jedné zvukové zprávě nemuseli běžet několik poschodí.
Největší chloubou pyramidy je ale koncertní stál, kterému dominují největší varhany na Slovensku. Sál hostí pravidelně koncerty, ale natáčí se v něm i komerční hudba. Vzniklo tady třeba i vyzvánění pro jednoho mobilního operátora.
Ale hlavně v něm úřaduje Symfonický orchestr Slovenského rozhlasu.
Odpružený dům
„Studio je postavené zvláštní technologií ‚domu v domě‘. Představte si to tak, že do jedné krabice vložíte jinou a prostor mezi jejich stěnami vyplníte akustickým materiálem,“ popisuje Luboš Kasala. Také on je dalším z těch, kteří budově zcela propadli.
Kromě řízení dopravního zpravodajství proto po pyramidě pořádá prohlídky a v budově vysoké 80 metrů zná snad každý centimetr.
Jedinečné je podle něj i odpružení budovy, které se ukrývá v jejím podzemí. Pod přízemím, kde se nacházejí tři hlavní rozhlasová studia, jsou rozmístěny sloupy s desítkami pružin. Ty jsou zodpovědné za to, aby venkovní hluk neovlivnil vysílání. Lezeme k nim společně skoro po čtyřech.
Národní kulturní památka
V budově Slovenského rozhlasu se prý kdysi pronajímalo několik pokojů jako penzion a byla v ní také restaurace. Přesto pokud by chtěl někdy pyramidu používat k jiným účelům než pro rozhlasové vysílání, musel by ji zbourat. Tak komplikovanou přestavbu si nikdo představit totiž nedokáže.
A teď už ani nemusí. Jako Národní kulturní památka má nad sebou pyramida ochranu a jakákoliv změna jejího vzhledu by musela procházet přísným schvalováním.
