Británie se rozloučila s královnou. „Karlovi III. bude dlouho trvat dorůst do bot své matky,“ říká Čech žijící v Londýně

Britové se rozloučili s královnou Alžbětou II. Pohřební obřad proběhl ve Westminsterském opatství, zúčastnilo se ho přes 500 zahraničních hostů – téměř 100 prezidentů a šéfů vlád zemí, přes 20 příslušníků královských rodin. Jak je Londýn na takovou událost připravený? A o co jejím odchodem přichází Británie? Poslechněte si rozhovor s Matoušem Michněvičem, manažerem působícím v Londýně.

Státní pohřeb královny Alžběty II. promítaly v přímém přenosu stanice BBC, ITV a SKY, obřad bylo možné sledovat mimo jiné ve 125 kinech po celé Británii. Kde všude ještě jinde?

Smrt královny stmeluje lidi, setkávají se v domácnostech nebo v hospodách. Anglie nemá moc státních svátků, je jich šest nebo sedm, takže je i výjimečné, že byl státní svátek oznámen. Lidé ho využili k tomu, aby se širší rodiny a přátelé setkali a sledovali pohřeb. Z televize to bylo velmi dobré, i když miliony lidí šly raději do ulic.

Čtěte také

Lidé stáli ve velkém počtu ve frontě, aby mohli královně vzdát hold. Co pro Brity znamená dnešní den pohřbu?

Myslím, že to neprožívají jenom Angličané, ale všichni, kdo královnu uznávají. Přišli jsme o konstantu v nejisté době, o jednotící prvek, který vždy hledal v lidech to dobré a snažil se je spojovat. Slyšel jsem, že i mladší Angličany, kteří třeba nejsou velkými přívrženci monarchie, zaskočilo, jak moc je tato událost zasáhla. Do jisté míry přišli o svoji babičku, která tam vždycky byla, o které si možná lidé mysleli, že nikdy neodejde.

Odešla v době, kdy jsme sotva vyšli z covidu, vidíme Putinovy bojůvky a inflaci a nevíme, jestli zaplatíme účet za energii. Královna tam pro nás vždycky byla a teď tam nebude. Ztráta je velká a pro hodně lidí to může být destabilizační prvek.

Jak se nejčastěji připomíná odkaz královny?

Nejvíc jsem zaznamenal zmínky o jejím prvním projevu Commonwealthu z Afriky. Tehdy jí bylo 21 let a ještě nevěděla, jak brzo její otec zemře, že bude čtyři roky na to korunována. Velmi oddaně a uvěřitelně řekla, že bude sloužit svým lidem.

Je to nejčastější odkaz, který je tady skloňován – že byla nezištná, neutrácela, že byla schopná najít diplomatickou cestu a shodu i na kontroverzních tématech. A služba trvající 70 let je myslím příkladem pro všechny, i pro nás v České republice. Naši představitelé se těmito hodnotami ne vždycky řídí.

Čtěte také

Nový panovník Karel III. ve svém projevu řekl, že chce sloužit zemi po vzoru své matky. Jakou má teď král pozici?

Pozice každého, kdo do nové role vstupuje – ať už je to role krále, manažera nebo manžela – není silná, hledá jak na to. O králi se říká, že „vyplňuje její boty“ – „filling her shoes“. Ač byla královna droboučká, její boty jsou velké a myslím, že bude Karlovi trvat dlouho do jejích bot dorůst.

Její role byla neotřesitelná a jeho role nějakou dobu otřesitelná bude. Myslím si ale, že když to postaví na některých hodnotách, které ve svém projevu zdůraznil – jako třeba láska, získá si nejenom Angličany, ale celý svět a bude vhodným nástupcem a následovníkem královny.

Jak rozdílně je vnímán pohřeb královny Alžběty II. a její snachy princezny Diany? A zaznívají v médiích i hlasy odpůrců monarchie? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , agf
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.