Boj proti drogám v České republice
Vaše téma, jak jinak než na vaše přání, bylo dnes o novinkách v boji proti drogám. Posluchač z Tábora, který si o dnešní téma zavolal na náš záznamník, se ptal, zda se v současné době dává přednost prevenci před represí. Doslova se zeptal, zda policie už pouze nehoní mladé lidi s jointem marihuany, zda se spíše zaměřuje na dealery.
Alžběta Havlová: Primární prevence má zamezit užití drog u těch, kdo je neužívají. To je vcelku jasné. Ale v dnešní době, kdy se k drogám dostávají stále mladší děti, je potřeba začít s osvětou už u těch předškolních. To se dělá pomocí speciálně k tomu účelu napsaných pohádek. Zastáncem primární prevence je mimo jiné i šéf Národní protidrogové centrály Jiří Komorous. Protože jejím hlavním cílem je připravit člověka na to, aby drogu odmítl.
Jiří Komorous: Tam my jsme tedy nejpřesvědčenější zastánci, protože potom ještě sekundární, terciální prevence a tam už se, podobně my, už řeší důsledky člověka, který v těch drogách je. Takže my si myslíme, že toto je velmi vhodný projekt v té oblasti primární prevence, v podstatě připravit mladého člověka na okamžik, kdy k němu přijde dealer, aby byl schopen si sám vnitřně zdůvodnit, proč tu drogu nevzít.
Alžběta Havlová: Velký vliv na protidrogovou oblast má samozřejmě i legislativa. A posluchači si určitě vzpomenou na bouřlivou debatu a spory kolem novely zákona o drogách z roku 1997, kdy začalo být trestné i držení nezákonné drogy pouze pro vlastní potřebu v onom množství větším než malém. Připomenu, že trest může být až 2 roky odnětí svobody, u trestného činu většího rozsahu až 5 let.
Jiří Komorous: My si myslíme, že přes veškeré diskuse a kontraverze, které zpočátku s tímto zákonem byly, tak situace se normalizovala. Represivní orgány a jednotlivé stupně, ať už policie nebo státní zastupitelství, soudy, sladily svoje činnosti a myslíme si, že dneska v té oblasti není žádný problém, my si myslíme, že současná právní úprava je racionální a v podstatě se na tom shodujeme dneska i, řekněme, z filozofickými odpůrci, kde jsme se tehdy hádali.
Alžběta Havlová: Podle Jiřího Komorouse by totiž ta situace teď, kdyby novela neexistovala, byla daleko horší.
Jiří Komorous: Ten základní náš argumentem v té době zastánců novelizace, byť jsme třeba nenavrhovali tedy tu hranici většího,menšího a tak dále, byla v tom, že na našem území nebo na území České republiky bylo beztrestné držení drogy pro vlastní potřebu v jakémkoliv množství a jakékoliv razance. Prostě nebylo ideálnějšího prostředí pro zločinecké organizace, než bylo tehdy. A myslím si, že jsme to jako represivní orgány zvládly racionálně, že žádná represe se nepustila z řetězu a uznávají to i naši protivníci.
Alžběta Havlová: Tady bych si dovolila rýpnout, až na pár případů, kdy před soudem nesmyslně stanuli lidé, kteří si na zahrádce pěstovali skutečně pár kytek marihuany pouze pro sebe a opravdoví dealeři se tomu doma u televize smáli. Podle Jiřího Komorouse se ale policie na samotné uživatele už tolik nezaměřuje.
Jiří Komorous: Policie obecně jako celek pochopila, že se musí zaměřit na ty, na ty patra v oblasti protidrogových aktivit, která organizují, vyrábějí, distribuují, ne na ty uživatele.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
