Bez varhan, výzdoby a letos i s daleko menším počtem věřících – tak vypadají kostely na Velký pátek
Dnes je Velký pátek – pro křesťany významný velikonoční den. Připomínají si totiž ukřižování Ježíše Krista. Na kříži zemřel okolo třetí hodiny odpoledne, a proto dnes většina obřadů začíná právě v tomto čase. Velký pátek je pro věřící dnem velkého smutku a na oltářích v kostelech tak není žádná výzdoba.
Věřící během největšího velikonočního svátku dodržují přísný půst, který prožívají v rozjímání a ve znamení smutku. Účastní se taky obřadů, kde se připomíná Kristovo utrpení a smrt. V kostelech navíc nezvoní zvony a nepoužívají se ani varhany.
Čtěte také
„V kostele je to vyjádřeno odzdobením oltáře s tím, že do večera Bílé soboty je kostel nenazdobený a nekonají se v něm žádné mše svaté,“ popisuje mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.
Na Velký pátek se taky podle pověstí otevírá země s ukrytými poklady, pro které se můžou vydat jen odvážní lidé. „Pokud by člověk nebyl předem vyškolen a nevěděl by, jak by se měl pohybovat v podzemí, tak se mu může stát, že se za ním země zavře a bude tam muset čekat celý rok,“ říká historička Valburga Vavřinová.
Historička zároveň připomíná, že by se na Velký pátek nemělo uklízet, prát ani péct. Lidé se taky v tento den ještě za svítání koupali v řekách a potocích, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok. Dnes by se navíc měli postit a nejíst žádné maso.
Velikonoce ovlivněné koronavirem
Letošní Velikonoce budou ovlivněné epidemií koronaviru a vládními protiepidemickými opatřeními. Kostely se můžou naplnit maximálně na 10 % své kapacity. Většina věřících proto zamíří spíš k obrazovkám – online přenosy bohoslužeb se za rok trvání epidemie staly už běžnou součástí církevního života.
Čtěte také
„Už od září se snažíme všechna setkání streamovat a scházet se online. Bohoslužby budou naplno – na Velký pátek, v neděli i v pondělí,“ popisuje evangelická farářka Hana Ducho. Stejně to bude mít i pardubická katolická farnost a jelikož na mši do kostela pár lidí může, museli vytvořit online systém.
„Mohou být obřady, při kterých je přítomno 27 lidí. Rezervační systém byl hned plný a lidé jsou z toho trochu smutní. Já jim ale říkám, bohudíky za to, že můžeme alespoň v tomto počtu,“ doplňuje pardubický arciděkan Antonín Forbelský. Jeho farnost pro mše zvolila Kostel svatého Bartoloměje, který je z pardubických chrámů největší. Využít chtějí i výjimku ze zákazu vycházení, kdy mohou mše začínat i po 21. hodině.
Související
-
OTESTUJTE SE: Jak dobře znáte Velikonoce a velikonoční zvyky?
Mazanec, barvení vajíček, beránek, velikonoční nádivka a samozřejmě pomlázka – tak nějak vypadají Velikonoce možná i u vás. Nebo ne?
-
Tak rozsáhlá omezení Velikonoc zažíváme v historii poprvé, upozorňuje odbornice na lidové zvyky
Žádné koledování, žádná výslužka, žádný přípitek se sousedy. Letos budou Velikonoce vypadat jinak, než jsme zvyklí. Tak rozsáhlá omezení zažíváme v historii poprvé.
-
I v Korutanech se o Velikonocích peče. Tamní sladký „rendlík“ se ale přikusuje k masu
V rakouských Korutanech mívají na velikonočním stole sladké kynuté pečivo s cukrem a skořicí Reindling. Recept od zkušeného pekaře získala Maria Pfeiferová.
