Barvy a kompozice nestačí. Umělá inteligence skutečný obraz namalovat nedokáže
Obrazy namalované umělou inteligencí vypadají jinak, než když je vytvoří člověk. Chybí jim emoce. V zajímavém experimentu to zjistili odborníci z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Ostravské technické univerzity. Nejprve obrazy malovala malířka Klára Sedlo a podle nich pak umělá inteligence. Výsledek mohou lidé vidět až do konce října ve fakultní Galerii FEIKA.
Radek Martínek z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Ostravské technické univerzity mě vede do auly, kde jsou vystavené obrazy malířky Kláry Sedlo. „Jsou vždy ve skupinkách po čtyřech – můj a tři vygenerované obrázky,“ ukazuje umělkyně.
„Obraz Kláry Sedlo jsme vložili do umělé inteligence a dali jsme požadavek, aby ho textově popsala. U každého obrázku je QR kód a návštěvníci výstavy si to mohou přehrát,“ doplňuje Radek Martínek. „Použili jsme ChatGPT ve verzi 4, kterému jsme všechny obrazy předložili v digitální podobě a vytvořili jsme seznam dotazů. Zajímalo nás rozmístění objektů, barevná škála, styl malování a podobně.“
Popis obrazu vytvořený tímto modelem pak výzkumníci předložili jiné umělé inteligenci a dali jí za úkol vygenerovat podle něj další obrázky. Vznikly varianty původního díla, které ale i očima laika působí na první pohled méně přirozeně.
Obrazy bez života
„Tento obraz se jmenuje Jedna osoba a vidíme na něm dívku, která se dotýká světelné postavy. Její prsty s ní splývají a stávají se taky světlem, takže vlastně splývá v jednu osobu,“ popisuje svoji malbu autorka. Tento moment splynutí ovšem na variantách, které vytvořila umělá inteligence na základě původního obrazu, chybí.
„Všimla jsem si toho u značné části obrazů, které jsou tady na výstavě: umělá inteligence není úplně schopná zachytit to zásadní pro ten obraz, což v tomto případě je splynutí těch dvou osob,“ komentuje Klára Sedlo.
„AI jen pochopila, že je tam krajina, auto, dívka a jakási světelná postava, a tyto prvky se snažila nacpat do generovaného obrázku. Ale chybí tam ten základní význam – život, splynutí, duchovní přesah, který v obraze Jedna osoba mám.“
Trefit barvy nestačí
„Umělá inteligence dokáže poměrně pěkně trefit paletu barev nebo rozmístění prvků, ale když se podíváte třeba na to auto, tak to jsou vozidla časově od sebe vzdálená dvacet třicet let,“ doplňuje výčet nedostatků vygenerovaných variant obrazu Radek Martínek. A spolu s Klárou Sedlo se shoduje na tom, že umělá inteligence malíře nenahradí.
Nedostatkem AI podle nich je, že nemá city a pracuje jen podle předlohy, bez vlastního kreativního vkladu. „A to je podle mne pro umělce zásadní – mít přímou zkušenost se životem, s emocí,“ shrnuje malířka.
Obrazy umělé inteligence generované podle originálního plátna budou ve vysokoškolské galerii FEIKA k vidění až do konce října.
Související
-
Horizontem umělé inteligence je vytvoření hodnoty. Vývoj odhadneme jen 6 let dopředu, říká matematik
Nabobtnání HDP o čtvrtinu předvídá v souvislosti s rozvojem umělé inteligence matematik Filip Dvořák. Jak její produkci využít je podle něj otázka pro filozofy a politiky.
-
Umělá inteligence bude rozumět emocím, lidskou podobu bychom měli tabuizovat, zamýšlí se kybernetik
Kybernetik a filosof Jan Romportl se umělou inteligencí profesně zabývá. Vývoj AI se podle něj nesmí zastavit, jsou ale určité hranice. Má mít AI lidskou podobu?
-
Magazín Experiment ŽIVĚ z ČVUT: Umělá inteligence a její budoucnost
Co je umělá inteligence? Kdo za ní stojí a jak nám může pomáhat v budoucnosti? Poslechněte si speciální živé vysílání z dejvického kampusu pražského ČVUT.
