Barva očí, vlasů, původ, podoba, jednou snad i příjmení. Co všechno lze vyčíst z DNA?
Může být Božena Němcová potomek kněžny Zaháňské? A kdo byl otec Tomáše Gariggue Masaryka? Na takové otázky by za určitých okolností mohla odpovědět analýza DNA. Ale nejde jen o historii, obor pomáhá i v kriminalistice – z DNA by se dokonce jednou snad dalo stanovit i příjmení mužského jedince.
V případě studie historických osobností se vědci snaží nalézt někoho, kdo je v mateřské nebo otcovské linii stejný jako historická osobnost. V mateřské linii pak mluvíme o takzvané mitochondriální DNA, v otcovské linii se jedná o chromozom Y.
„Když srovnáme DNA s žijící osobou a zaznamenáme shodu, tak můžeme s jistou pravděpodobností říci, že patří do dané rodové linie,“ vysvětluje genetik Pavel Lízal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
K nejnovějším a nejzajímavějším poznatkům patří například analýza kosterních ostatků anglického krále Richarda III. Analýza mitochondriální DNA potvrdila shodu s dnes žijícími potomky mateřské linie. Překvapení přineslo až studium otcovské linie, kde nebyla nalezená shoda.
„Zjistilo se, že mezi 14. a 16. stoletím došlo dvakrát k uznání syna, u kterého nebyl otec z dané linie, levoboček byl uznán za právoplatného dědice nejenom majetku, ale i jména, tím pádem nám udělal zmatek, ten chromozom Y nesedí,“ popisuje.
Populační genetika se zabývá studiem populací, takzvanou genetickou strukturou populace – zajímá nás, jak jsou v populacích rozloženy určité znaky, které můžeme přepočítat do zastoupení takzvaných variant genů. Na základě toho můžeme populace srovnávat. PAVEL LÍZAL
První vyřešený případ
O analýzu DNA se opírá i kriminalistika. Tam záleží na tom, co se na místě činu najde – pokud vlas vypadne i s kořínkem nebo kůže pachatele za nehty obětí. Doposud se používalo takzvané klasické DNA profilování, to znamená porovnávání sad sekvencí, které nic o osobě neříkají, pouze slouží k identifikaci.
Dnes se ale k identifikacím přidávají i znaky – umět určit i podobu. Tato metoda se s velkým úspěchem používá v USA a Kanadě, kdy je možné vyčíst, jakou má nositel DNA barvu očí, vlasů, kůže, jaký má původ, barvu kůže, je také možné vymodelovat, jak osoba vypadá.
„Dokonce už je první úspěšně vyřešený případ na základě takto stanované podobny jedince,“ podotýká s tím, že genetici se také snaží určit výšku, váhu, věk jedince, třešničkou na dortu je možnost, že by se z DNA s určitou pravděpodobností stanovilo příjmení jedince v případě mužů.
Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
