Bar Putin v Jeruzalémě: vodka z křenu i karaoke až do rána

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tramvaj projíždí Jaffskou třídou, hlavní tepnou židovské části Jeruzaléma

Na jedné z hlavních tříd Jeruzaléma provozují bar Putin. Scházejí se v něm příslušníci ruské komunity v Izraeli. Ruští Židé začali do Izraele masivně přijíždět v 90. letech po pádu železné opony. Dnes je v zemi přes milion dvě stě tisíc rusky mluvících obyvatel. S několika z nich se v jeruzalémském baru Putin setkal Pavel Novák.

Putin pub je přímo v centru Jeruzaléma na Jaffa street, u zastávky s názvem City Hall, tedy radnice. U jednoho ze stolků sedí Helena a David Kirmayerovi. Ona expert na počítače, on vědec na doktorandském studiu na univerzitě. O tom, že budou žít v Izraeli, za ně rozhodli jejich rodiče. Ze své rodné země odjeli ještě jako děti.

Jeruzalém kdysi hostil šestnáct ambasád, nyní tam není ani jedna

Jeruzalém, Chrámová hora

Pokud prezident Donald Trump, skutečně, jak řekl, přesune americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, stanou se Spojené státy jediným státem s diplomatickým zastoupením ve svatém městě. Nebudou ale historicky první zemí. V krátkém období izraelských dějin bylo v Jeruzalémě celkem šestnáct zahraničních velvyslanectví, píše izraelský deník Haaretz. Zároveň ale upozorňuje, že umístění ambasády automaticky neznamenalo uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele. Konsensus byl takový, že o postavení města musí rozhodnout jednání mezi Izraelci a Palestinci. Ačkoliv se tato myšlenka dnes zdá být velmi vzdálená, obecně se předpokládalo, že se vznikem palestinského státu by si Palestina i Izrael rozdělily Jeruzalém jako hlavní město obou zemí.

Helena je v Izraeli už od roku 1989. Její rodiče považovali za jediné bezpečné místo pro Židy právě Izrael. Helenin manžel David přijel s rodiči z Kazachstánu v roce 1996. Důvodem jejich emigrace byla špatná hospodářská situace v zemi.

Leonid Teterin, spolumajitel baru Putin, se rozhodl do Izraele odjet sám, když mu bylo sedmnáct. První vlna ruských přistěhovalců z 90. let minulého století se tam už etablovala, a tak pro něj byly začátky snazší. Čtyři roky žil v kibucu, pak absolvoval vojenskou službu. Dalších sedm let byl v bezpečnostních složkách – a potom se dal na dráhu barmana.

Bar Putin vlastní spolu s Julií Kaplanovou, která přišla do Izraele, když jí bylo jedenáct. Pojmenovat bar po ruském prezidentovi nebyl její nápad. Jméno dal podniku jeho první majitel. Byl to vtip a nemělo to žádný politický podtext. Když s Leonidem začali bar provozovat, název nechali, protože už byl mezi ruskou komunitou známý.

Noční Jeruzalém

V baru Putin servírují kromě belgických, německých, irských a ruských piv i ruské speciality. Vareniky, těstové taštičky s různými náplněmi, slaninu, nakládané okurky a samozřejmě vodku. Pro turisty mají jednu zvlášť silnou. „Vodka se dělá podle velmi starého receptu. Jmenuje se chrenavucha a je to vodka z křenu. Někdy je těžké turistům vysvětlit, díky čemu je chrenavucha tak ostrá,“ říká Leonid.

Rusky dnes v osm a půl milionovém Izraeli mluví přes milion obyvatel. Část z nich už považuje tuto zemi za svůj trvalý domov. Majitelka baru Putin Julia Kaplanová k nim patří: „Samozřejmě někdy trochu cítíme, že přetrvává stigma, že jsme Rusové. Moje generace přistěhovalců z devadesátých let se tu ale cítí jako doma. Víc chápu zdejší způsob života, v Rusku se stále víc cítím jako cizinka.“

Krátce před jedenáctou se v jeruzalémském baru Putin rozjíždí karaoke show. Lidé se tu budou bavit do časného rána, zavírá se ve čtyři hodiny.