Austrálii lidé osídlili o 10 tisíc let dříve, než se myslelo. Vědci odhalili nové nálezy
Kdy přišli na jih Austrálie první lidé? To je mezi vědci dlouho diskutovaná otázka. Archeologové vykopali nálezy, které příchod takzvaných Aboridžinců do dnes vyprahlých částí kontinentu posunují dál do minulosti. Zkameněliny ale odhalily i další dosud neznámá fakta.
„Nové nálezy z Flanderského pohoří dokazují, že tu lidé žili už před čtyřiceti devíti tisíci lety. To je o deseti tisíc let dřív, než se myslelo. Je to nejstarší známé osídlení suchého australského vnitrozemí,“ vysvětluje archeolog Giles Hamm, který zkoumal lokalitu vzdálenou asi 550 kilometrů od přímořské metropole Adelaide.
Domorodí Australané jsou považování za nejstarší kontinuálně se vyvíjející lidskou civilizaci. Podle vědců se na její materiální kulturu ale často nahlíží erupocentrickým pohledem, jako na primitivní a relativně opožděnou. Třeba kostěné jehly ale Aboridžinci zřejmě používali ve stejnou dobu jako jejich evropští příbuzní.
„Ve Flanderském pohoří jsme našli i předměty, které dokazují, že v té době tu ještě existovala megafauna,“ dodává.
Zvířecí obři a lidé žili vedle sebe
Pojmem australská megafauna vědci označují obrovská zvířata, která v Asutrálii vyhynula zhruba před čtyřiceti čtyřmi tisíci lety. Dodnes se spekuluje o tom, proč tito velcí živočichové, převážně vačnatci a ptáci, vyhynuli. Někteří odborníci tvrdí, že za to mohly klimatické změny.
Jak popsala televizi 3News Jullian Garveyová, australská poušť nebývala tak vyprahlá: „V minulosti tu bylo mnohem víc vody a také vegetace, byly tu obrovské pastviny.“
Stáří nálezů z Flanderského pohoří ale mluví spíš pro teorii, že k vyhynutí australské megafauny přispěli lidé. V jejich skrýši se totiž našly úlomky velkých vajec a kosti dalších velkých zvířat. Přinejmenším teď existuje důkaz, že australští zvířecí obři a lidé žili nějakou dobu vedle sebe.
