Arnošt Goldflam

16. leden 2009

Dopolední Radiožurnál navštívil v pátek dramatik, režisér, herec a brněnský patriot Arnošt Goldflam, který je také oceňovaným autorem pohádkových knížek. Ke své tvorbě pro děti poznamenal: "Vyprávět příběhy dospělým je snadnější, protože děti se ve všem rýpají a chtějí vás přistihnout při omylu. Vyprávět dětem je ale zase zábavnější." V sobotu 17. ledna bude hostem rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Arnošt Goldflam je obdivuhodně tvůrčí osobnost s bujnou fantazii. Píše nejen hry pro dospělé, ale i humorná vyprávění pro děti. V rozhovoru s moderátorkou Lucii Výbornou vyprávěl, co stálo u zrodu jeho fantazírování: "Když jsem byl malej, tak můj otec nebyl jako inženýr a technický typ literatuře příliš nakloněn. Rád doma kutil, ale neuměl to, takže když něco spravoval, tak mu to trvalo třeba dvě hodiny. Mně dal do jedné ruky kladivo, do druhé kleště a nechal mě tam ty dvě hodiny stát vedle. Moje mysl mezitím libovolně bloudila, a tak jsem začal snít a vymýšlet si. A to fantazírování se mi pak hodilo i v mé divadelní a spisovatelské profesi."

A co přivedlo úspěšného dramatika k tvorbě pro děti? Arnošt Goldflam říká, že první dětskou knížku napsal pro svého čtyřletého syna proto, aby mu jako starý otec po sobě něco zanechal, kdyby dlouho nevydržel. Když se mu potom narodila dcera, tak napsal další knihu pro ni, aby taky něco měla. Díky tomu se Arnošt Goldflam stal úspěšným dětským spisovatelem a posléze i držitelem ceny Magnesia Litera za soubor moderních pohádek Tatínek není k zahození.

Arnošt Goldflam je autorem vlastních her i dramatizací světoznámých spisovatelů. Co on sám nejraději čte? "Nemůžu říct, že bych si nějak vybíral. Když si chci přečíst něco extra nebo literaturu mého srdce, tak sahám samozřejmě k náročnějším titulům, ale jinak čtu i lidové knížky levného čtení. Sáhnu klidně po pokleslé literatuře, po těch červených knihovnách. Míval jsem rád rodokapsy, dodneška čtu foglarovky i verneovky. I když je pravda, že právě teď moc nečtu. Dříve jsem zvládal jednu až dvě knížky denně, ale jak člověk začne psát, tak už nemůže tolik číst, protože ho to odtáhne úplně jinam, k jiným autorům a stylům."

Manželka Arnošta Golflama je kostýmní výtvarnice, která se často podílí na inscenacích svého manžela. Jak funguje jejich spolupráce? "To funguje tak, že třeba večer, když jdou děti spát, tak žena řekne, že teď odchází manžel a přichází režisér. Potom si sedneme, radíme se a někdy svádíme i dost těžké boje. My jsme se ale seznámili tak, že ona byla výtvarnice a já byl režisér. Toto byl náš prvotní vztah a manželství nám do toho přišlo až dodatečně."

Rozhovor se svérázným divadelníkem, který sám sebe označuje za velké dítě, se netýkal jen jeho spisovatelské činnosti. Další témata uslyšíte v záznamu rozhovoru.

Záznam rozhovoru s Arnoštem Goldflamem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

autor: peč
Spustit audio