Architektonika satelitních městeček

25. říjen 2005
Vaše téma

Vaše téma, které jsme dnes věnovali a ještě pro tuto chvíli věnujeme satelitním městečkům. Pro spoustu lidí představují nádherné bydlení. Mnozí si o něm mohou nechat jenom snít. Ale najdou se i skeptické nebo kritické hlasy, které poukazují na změť tvarů, stylů a pseudostylu. Jestli toužíte spatřit čisté, jednoduché linie při procházce satelitním městečkem, tak jich asi moc neuvidíte.

Eva Hůlková: Pro některé lokality neexistuje v Česku architektonická regulace, podotýká architekt Patrik Kotas.

Patrik Kotas: Ona sice existuje prostorová. To znamená, jaké odstupové vzdálenosti máte dodržet, jestli to třeba má mít střechu sedlovou nebo rovnou. To, dejme tomu, takováto regulace existuje. Ale jestli ten dům, jeden vůči druhému a druhý vůči třetímu jsou k sobě v nějaké architektonické vazbě, to bohužel se strašně obtížně hlídá a v našich podmínkách bohužel většinou nehlídá vůbec.

Eva Hůlková: Slovo regulace prostě nezní dobře. Má omezující punc a není v Česku oblíbené.

Patrik Kotas: U nás zatím se těm regulačním plánům nepřeje. Protože je to mnohdy chápáno jako omezování osobní svobody nebo podnikatelské svobody. Je to jedno. Ale přitom, podívám-li se do Švýcarska, do Francie, do Británie, tak země, které by nám mohly být vzorem v kapitalistickém liberalismu, tak ukazují přesný opak. To znamená ta míra té, jakési, restrikce, té ukázněnosti, to je asi naprosto správné slovo, ta vlastně vyjadřuje kultivovanost toho prostředí. Že to prostředí jako takové garantuje lidem určitou vizáž zástavby. Samozřejmě, že to sebou přináší také stinnou stránku. Že ve chvíli, kdy vznikne skutečně architektonicky kvalitní dílo, které se nevejde do žádných prvků předepsané regulace, tak potom takovéto dílo tím může být dotčeno nebo může být omezováno.

Eva Hůlková: Bydlení je životní investice a ve vlastním zájmu každého je, aby byla opravdu adekvátní. Architekt Patrik Kotas dokonce hovoří o propasti, nad kterou investor visí.

Patrik Kotas: Asi si posluchači budou teď myslet, že si přihřívám vlastní polívčičku jako architekt, ale já vidím jednu z velkých, fatálních chyb docela velkého spektra investorů, že si architekta nepozvou. Ona pořád přežívá taková nešťastná představa, že zaplatit si za individuální projekt od architekta, že je to něco navíc, že je to zbytečnost. Tam že někomu jen vysolím peníze a co z toho mám? Přece si můžu koupit domek z katalogu. Tam si myslím, že je ten největší problém, to hluboké nepochopení mezi profesionalitou a standardem. Tady si myslím, že spousta investorů se naklání nad propastí představy, že standard mě stačí a přitom vůbec to neznamená, že domek od architekta nebo od projektanta, který by se pokoušel pochopit a vstřebat individuální požadavky toho objednatele, že by musel být dražší. To jsou naprosté nesmysly. Naopak. Ten projektant nebo ten architekt, který se zakousne do těch individuálních potřeb toho objednatele, tak si myslím, že dokáže oproti tomu typovému standardnímu domku ušetřit. Jsem o tom hluboce přesvědčen.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: ehů
Spustit audio