Architektonicky unikátní kostel a koncertní síň v jednom. Skalní chrám Temppeliaukio je velkou turistickou atrakcí Helsinek
Kdo jen trochu zabloudí mezi činžovní domy v centru Helsinek, možná narazí na podivný vchod do skály. Nejde přitom o šachtu, ani vojenskou základnu, ale o kostel. Budova jménem Temppeliaukio, kterou navrhli bratři Suomalainenovi, je součástí žulového masivu a slouží místním jako svatostánek už asi 55 let.
„Filozofie celé budovy vychází z toho, že bratři architekti vyrostli na ostrově ve finském zálivu, který je celý ze žuly. A to my tady máme taky – celý tenhle kopeček je žulový. Chtěli, aby byla příroda blízko, kostel spjatý s přírodou i lidmi,“ říká Heli Suhtala Uvaličová, která se stará o tu turistickou část kostela.
Na skále, kde budova stojí, místní lidé dřív třeba sušili vyprané koberce nebo piknikovali. Dnes je tu vchod do kostela, který trochu připomíná vstup do metra.
„Když začali stavět, tak nejdřív vykopali tunel směrem dovnitř – tam, co je dnes hlavní vstup. A pak začali s pomocí trhavin vybourávat hlavní síň. Poslední dva metry skal pak dělali ručně,“ popisuje Heli Suhtala Uvaličová.
Hudba 365 dní v roce
Uvnitř návštěvníka kostela čeká kruhová místnost, jejíž zdi tvoří poloopracovaná skalní stěna nahoře doplněná velkými žulovými kameny. Oltář nedoplňuje žádná malba, ale opět jen čistá žulová stěna.
„Ten strop, ten mě láká nejvíc. Prý je tam 22 kilometrů měděného pásku,“ říká americká turistika a ukazuje na velký měděný kryt uprostřed stropní kupole.
Kromě krásného stropu, připomínajícího velkou gramodesku, má kostel ještě jednu specialitu – mimořádnou akustiku. Na tu upozornil architekty finský dirigent Paavo Berglund. I díky němu tak jsou stěny dodnes neobložené, tvoří je jen hladká žula. A v budově se pořádá spousta koncertů:
„V roce 2019 jsme tu měli 400 koncertů– víc než jeden denně. To byl rekord! S covidem jsme to museli omezit, ale už se k tomuto číslu postupně zase dostáváme,“ dodává Heli Suhtala Uvaličová.
Svatba jen pro farníky
Přes všechny koncerty a velkou oblibu u turistů ale trochu trpí původní účel kostela – náboženské obřady.
„Náš kostel pochopitelně velmi láká snoubence, kteří tu chtějí mít svatbu. To jsme ale bohužel museli omezit. Je to možné jen v sobotu a v neděli a jen pro členy naší farnosti. Máme totiž mnoho návštěvníků, kteří se chtějí podívat, a to se příliš nedá sladit s klidem pro důstojný obřad,“ vysvětluje moje průvodkyně.
Kostel je podle ní ale nejkrásnější, když je prázdný a když slunce za jasného počasí prosvěcuje velkým střešním světlíkem vnitřek, včetně žulového oltáře.
Související
-
Oblast přezdívaná ve Finsku „země tisíců jezer“ je domovem pro tuleně kroužkovaného. Žije už jen tam
Finsku se přezdívá „země tisíců jezer“, Má jich totiž téměř dvě stě tisíc. Není proto divu, že v létě k jezerům Finové rádi míří na dovolenou, odpočinout si v přírodě.
-
Legenda, která málem přišla o klavír. Finský skladatel Jean Sibelius si žil nad poměry
Jean Sibelius, finský skladatel byl jedním ze symbolů tamního národního obrození a ještě za jeho života se stal legendou. Na předměstí Helsinek stojí jeho dům, Ainola.
-
Finsko, to jsou jezera, sauna a mumínci. V Tampere mají...
Zvláštní finské příšerky podobné malým hrochům těší malé čtenáře už přes půl století. Spisovatelka a malířka Tove Janssonová je vytvořila během druhé světové války,...
