Antonín Vítek

3. listopad 2009

Víte, která země jako jediná v celém socialistickém bloku před 40 lety v přímém přenosu vysílala start Apolla 11 a první kroky člověka na Měsíci? Bylo to Československo. A v České televizi událost spolukomentoval právě dnešní host Radiožurnálu - Antonín Vítek. Ve středu 4. 11. bude hostem Iveta Radičová, slovenská socioložka a bývalá prezidentská kandidátka.

Mezi 10. a 11. hodinou se Radiožurnál znovu vydal na nebezpečnou misi - společně s Apollem 11 odstartoval ze Země, aby poprvé vstoupil na měsíční povrch. A výsledek byl nyní, po 40 letech od premiéry, zaručen - lidská noha se dotkla Měsíce a dnes už legendární výrok Neila Armstronga o velkém skoku pro lidstvo znovu zazněl. I když pouze ve vzpomínkách.

Právě o dobytí Měsíce člověkem totiž mluvil úterní host Radiožurnálu, přední český odborník na astronautiku Antonín Vítek. Vzpomíná, že přelomová událost tenkrát na konci 60. let zasáhla celou společnost: "Řada mých známých tehdy mastila karty až do noci a čekala, až Armstrong s Aldrinem vystoupí z měsíční modulu na měsíční povrch."

Proč mohl scénář letů na Měsíc před 40 lety vypadat zcela jinak, než jak jej dnes známe z učebnic dějepisu a ze vzpomínek pamětníků? Jaké situace také přinášela komunikace astronautů s řídícím střediskem? A co vlastně vědci před prvním přistáním člověka na měsíčním povrchu o Měsíci opravdu věděli? Také na to se Lucie Výborná mezi 10. a 11. hodinou zeptala. A zazněly i otázky posluchačů.

Záznam celého rozhovoru s Antonínem Vítkem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

Po 11. hodině odpovídal Antonín Vítek na vaše otázky také v on-line rozhovoru. Čtěte dále a dozvíte se nejen to, že jej k zájmu o vesmír přivedla sci-fi literatura.

autor: als
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.