Antonín Vítek

Ve středu byl hostem Dopoledního Radiožurnálu přední odborník na kosmonautiku Antonín Vítek. S moderátorkou Lucii Výbornou hovořil o svém vztahu ke kosmonautice, o vesmírných projektech, o sestřelení americké a čínské družice a úlomcích putujících vesmírem nebo o vypouštění satelitů či budování Mezinárodní kosmické stanice. Řeč byla také o jeho pocitech při přistání prvních lidí na Měsíci. Odpovědí na své dotazy se dočkalo i několik posluchačů. Ve čtvrtek 3. dubna bude hostem herec a moderátor Karel Šíp.

Lucie Výborná začala rozhovor odlehčenou otázkou - zeptala se Antonína Vítka, zda se velmi směje při sledování hraných filmů s vesmírnou tématikou. "S výjimkou jednoho jediného - Odysea 2001. Ta byla udělaná velice pěkně a na svoji dobu byla perfektní. Odpovídala hodně realitě, byť to byla sci-fi. Ale ty dnešní filmy, jako Armagedon či Drtivý úder, to se člověk musí skutečně chechtat a na to se nedívám," odpověděl Antonín Vítek.

Poté, co v roce 1969 komentoval Antonín Vítek spolu s dalšími přistání prvních lidí na měsíci, tedy tehdy představitelů ,imperialistické velmoci', nesměl dvacet let na televizní obrazovku. "Já jsem tehdy pevně doufal, že se to podaří. Byl to samozřejmě adrenalinový zážitek. Ale člověk byl do toho tak zažraný, že vůbec nevnímal, že je v televizním studiu, že z něj teče pot, že to vůbec může člověk sledovat v tom reálném čase. Takže my jsme se tam bavili mezi sebou a ten komentář byl spontánní. My jsme byli u vytržení," uvedl Vítek. Ke spekulacím zpochybňujícím americké přistání na měsíci řekl, že se důkazy, které měly svědčit o tom, že Američané na měsíci nepřistáli, dají velice snadno vyvrátit.

Antonín Vítek vytvořil ojedinělý katalog či encyklopedii všech umělých kosmických těles, který nemá na světě obdoby. Vyšel pod názvem SPACE 40, což je odvozeno od jména studentského spolku, který Antonín Vítek vytvořil s partou kamarádů. "My jsme měli rádi americkou kosmonautiku a tak jsme si řekli, že se budeme jmenovat Space, ale aby to nebylo tak okatě americké, tak jsme vymysleli následující význam názvu SPACE - spolek pracovníků v astronautice," připomněl Vítek rok 1961.

Antonín Vítek se s moderátorkou také bavil o vojenském soutěžení mezi velmocemi - v době studené války i nyní. Připomněl přitom, že většina nosných raket je odvozena od vojenských balistických raket, jak středního, tak dalekého doletu. V současné době podle něj existuje jediná nosná raketa, která nemá kořeny ve vojenských raketách - evropská Arian.

Na otázku, jak se od doby studené války změnila koncepce vojenského poměřování, Vítek odpověděl: "Bohužel vypadá to, že se v poslední době trošičku vracíme do té doby, kdy docházelo k soutěžení v oblasti vojenství. Vzniká tady znova určitý antagonizmus i mezi Rusy a Američany, byť zatím spíše jen v oblasti rétoriky. Ale na druhé straně obě velmoci pracují na dalším rozvoji svých vojenských technických prostředků. Ať už jsou to rakety nebo systémy kosmické. Mezitím do toho padá i sestřelení družice USA 193. Řada analytiků tvrdí, že to sestřelení nebylo tak bezpodmínečně nutné, jak zdůvodňují americká oficiální místa, ale že šlo spíše o vyzkoušení možnosti sestřelovat družice," řekl Vítek. Připomněl také sestřelení čínské družice, které podle něj bylo zcela jednoznačně zkouškou protidružicové zbraně, což Číňané také přiznali.

Záznam celého rozhovoru s Antonínem Vítkem si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

autor: kbr
Spustit audio