Antonín Kratochvíl, portrétní a reportážní fotograf

1. červenec 2012

Host Lucie Výborné

Těžko by z hlavy dokázal spočítat všechny země světa, které navštívil, a slavné lidi, kteří stáli před objektivem jeho fotoaparátu. Reportážní a portrétní fotograf Antonín Kratochvíl tvrdí, že každé focení je zábavné. „Kupříkladu Bob Dylan byl opravdu ujetý,“ vzpomíná na jednu z osobností, které portrétoval.

V jednom z rozhovorů, které poskytl, kdysi prohlásil, že jej ani tak neovlivnili fotografové jako spíš malíři. Svět umění, jak dnes připomíná, se mu totiž otevřel při studiu dějin umění v Holandsku. „Fotografové mě mohli inspirovat svou prací, ale neovlivnili mě stylem práce,“ tvrdí.

Mnohem inspirativnější se tak pro něj stala práce se světlem, která je typická pro holandské malířské mistry. „Holandsko je vůbec v tomto smyslu zvláštní,“ soudí. „Jsou tam kanály, je tam hodně vody, která se vypařuje, a vzduch je tak jakoby zamlžený. Světlo, které prochází párou, je fascinující.“

Fotka často bývá dílem okamžiku – tím spíš v případě Antonína Kratochvíla, který během svého života pracovat na řadě míst, v nichž probíhaly válečné konflikty. Čekat na správné světlo na takových místech zkrátka není možné.

„Jde o správné načasování,“ shrnuje fotograf. „Světlo musíte stále vidět. Moment ve světle tak zůstává i v reportážní fotce důležitý.“

Proč vlastně on, který fotil v celém světě, nazval svou průřezovou výstavu Domovina? A je ještě hodně toho, co by chtěl vyfotografovat? Také na to se Václav Žmolík svého hosta zeptal.

Záznam celého rozhovoru s Antonínem Kratochvílem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

autor: als