Heydrich si mezi sokoly vytvořil velké množství nepřátel. To se mu stalo osudným

„Po tom atentátu, to byla taková atmosféra, která se nedá ani popsat. To byl bombardýrung každou hodinu, plakáty, popravy a rozhlas a vyhrožování.“ František Černický a celá jeho rodina byli členy mělnického Sokola. Od podzimu 1941 se jeho otec a strýc naplno zapojili do odbojové činnosti.

Čtěte také

Proti nacistům a pod vládou komunistů. Sokol slaví 160. narozeniny

Otce Františka Černického zatklo gestapo už v dubnu 1942. Pro jeho strýce a ostatní účastníky sokolského odboje si nacisté přišli 15. července. „Pak začali mluvit o těch rodinách a také ty rodiny brali. Byla to hrůzná doba,“ vyprávěl Černický pro Paměti národa. 

Opěrný bod

„Těch sokolských rodin, které pomáhaly parašutistům, bylo velice mnoho. Asi nejznámější jsou Novákovi, Moravcovi a rodiny, které nacisté vyvraždili v souvislosti s Čurdovou zradou,“ upozorňuje historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.

Právě byt rodiny Moravcových se pro parašutisty stal hlavním opěrným bodem. Marie Moravcová spáchala sebevraždu při zatýkání gestapem. Jejího syna Vlastimila zvaného Aťu a manžela Aloise nacisté popravili 24. října 1942 v Mauthausenu. Stejně jako celou rodinu Novákových, včetně teprve čtrnáctileté Jindřišky, která po atentátu odvezla zakrvácené kolo Jana Kubiše.

 Rodiny skončily tragicky

„Pak jsou tam výrazné osobnosti, které to všechno organizovali, jako Jan Zelenka Hajský a potom František Pecháček, bývalý mistr světa v gymnastice, boxer, bývalý rotmistr československé armády a autor sletové skladby Přísaha republice. Tihle dva byli takoví hlavní motory a na ně se nabalovaly ty další rodiny. Víme, že drtivá většina skončila velice tragicky,“ doplňuje historik Marek.

Čtěte také

Moravcovi

„Maminku sbalili a vím, že šla do nějakých schodů, měla na sobě tmavý kostým a šla mezi dvěma gestapákama. To jsem viděl maminku naposledy,“ vzpomínal pro Paměť národa Jiří Karabel.

Jeho otec byl členem odbojové skupiny Jindra a ještě v červenci 1942 ukryl odbojáře Břetislava Lyčku, který po atentátu na Heydricha ošetřil zraněné parašutisty.

Nikdo neselhal

„Obdivuhodné je na nich i to, že když K.H. Frank vyhlásil takovou krátkodobou amnestii pro ty odbojáře a jejich rodiny, kteří to za nacisty vyřeší. A tihle lidi, ani jeden z nich v tomhle směru naprosto neselhal,“ dodává historik Jindřich Marek.

Díky odhodlanosti a odvaze sokolů skončila operace Anthropoid úspěchem. Pomyslný rozsudek smrti si Heydrich podepsal už krátce po svém nástupu do funkce, když se na podzim roku 1941 během takzvané Akce Sokol snažil zastrašit a následně zlikvidovat Českou obec sokolskou. „Takže Heydrich si mezi Sokoly vytvořil velké množství nepřátel a to se mu stalo osudným.“