Anthropoid. 80 let od nejdůležitějšího činu českého odboje

Jdu s chutí do práce a nezastaví mne ani to nejhorší, píše si do deníku Jan Kubiš. Den před atentátem byl v protektorátu klid

Předvečer atentátu. Klid před bouří – tak by se dal popsat 26. květen 1942 v Protektorátu Čechy a Morava. V kinech běží filmová komedie, Reinhard Heydrich je s manželkou na koncertě. O tom, že do nejvýznamnějšího počinu českého odboje zbývají jen hodiny, věděla pouze hrstka lidí. 

Zita Kabátová, Jana Romanová a Jan Pivec zářili v květnu 1942 na stříbrném plátně ve filmové komedii režiséra Vladimíra Slavinského – Muži nestárnou. Snímek o muži, který si postupně získá lásku žen ze tří generací jedné rodiny, bodoval u diváků vtipným námětem i pointou. Recenze v časopise Kinorevue byla ale kritičtější.

„Někdy to vypadá, jako by herec příliš snadno vytvořil svou roli. Scházelo tomu to, co má předcházet každé umělecké tvorbě – trochu utrpení. Proces, kterým se umělec probojovává k poslednímu výrazu své fantazie, je vždycky doprovázen bolestí hlavy. Zde však dochází herec ke své kreaci příliš snadno,“ píše se recenzi.

Akce, která změní tvář protektorátu

„Protektorát žije úplně klidným životem. Výrazně to ovlivňuje Heydrichova sociální politika, kdy se snaží českým dělníkům poskytovat nejrůznější sociální a vlastně i finanční výhody. A rozhodně se nedá říct, že by něco nasvědčovalo tomu, že o den později dojde k akci, která naprosto změní tu tvář protektorátu,“ popisuje historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu.

Počátkem dubna 1942 přispěl k výběru definitivní podoby a místa atentátu paradoxně sám Reinhard Heydrich, jenž se přestěhoval ze svého dosavadního sídla na Pražském hradě do zámku v Panenských Břežanech

Že ho za pár hodin parašutisté smrtelně zraní zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich samozřejmě netušil. Večer 26. května 1942 se spolu s manželkou Linou zúčastnil ve Valdštejnském paláci koncertu komorní hudby. Přítomní byli také manželé Frankovi nebo generál Toussaint. Jednalo se o poctu Heydrichovu otci – skladateli Richardu Brunovi Heydrichovi.

V tu samou dobu povečeřeli Josef Gabčík a Jan Kubiš svíčkovou s odbojáři Jaroslavem Smržem, Václavem Khodlem a jeho synem Václavem. Všechny tři podporovatele parašutistů později dopadlo gestapo. Byli popraveni 24. října 1942 v Mauthausenu.

Poslední slova v deníku

„Dnes nejsem si jistý dnem, neb jest na mne požadován zvláštní úkol, úkol velice nebezpečný, ale nebojím se ho, jdu s chutí do práce a nezastaví mne ani to nejhorší.“

Taková byla poslední slova, která si do svého deníku ještě v Anglii zapsal Jan Kubiš. Dalším dnem byla středa 27. května 1942 a Jan Kubiš a Josef Gabčík se ráno vydali splnit rozkaz z Británie do zatáčky v ulici V Holešovičkách.

Příslušníci výsadku Anthropoid se zabývali několika možnými variantami provedení atentátu. K útoku nakonec Josef Gabčík s Janem Kubišem zvolili ostrou pravotočivou zatáčku mezi Kirchmayerovou třídou a ulicí V Holešovičkách, kde musel jeho řidič zpomalit
autoři: Lucie Korcová , vma
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...