Americké masové protesty rozpoutaly demonstrace po celém světě, píše deník The New York Times

Jak si všímá deník The New York Times, lidé demonstrují proti policejnímu násilí na mnoha místech po celém světě. Zároveň s tím opět vzrůstají obavy, že se Spojené státy vzdávají své tradiční role obhájce lidských práv.

Bez spravedlnosti není mír, skandovali lidé před americkou ambasádou v Londýně. Následně se přesunuli ke Grenfell Tower, kterou před třemi lety zachvátil požár. Uhořela v něm řada Arabů a Afričanů. Někdo z protestujících dole na budovu nasprejoval, že na životech černochů záleží.

Čtěte také

Demonstrace přímo u Bílého domu, Trumpa ukryli do podzemního bunkru, zjistil reportér

Morální autorita Spojených států na světové scéně rychle eroduje, píší The New York Times. To vehnalo lidi do ulic německého Berlína, kanadského Vancouveru, čínského Pekingu i etiopské Addis Abeby. Smrt George Floyda vzbudila protesty v nejméně 140 amerických městech. Fotografie z pouličních bojů mezi policií a demonstranty obletěly svět. Donald Trump znovu pohrozil nasazením armády.

Nastalé napětí poskytlo soupeřům USA k odvrácení pozornosti od vlastních problémů. V Číně státní média situaci v USA označují za další známku amerického úpadku. V Íránu zase obviňují Washington z pokrytectví – tamější ministr zahraničí obrátil vůči Spojeným státům dva roky starý dopis, v němž USA odsuzovaly reakci Teheránu na tamní protivládní protesty.

Prezident Trump už teď čelí kritice za to, jak se postavil ke koronavirové pandemii, uvádějí americké noviny s tím, že v boji proti viru Spojené státy přenechaly pozici světového krizového lídra Číně. Washingtonský zpravodaj francouzského listu Le Monde už v neděli napsal, že Trump čelí „smrtícímu jaru“, protože se k onemocnění covid-19 a „návratu rasových démonů“ přidala v USA ještě rekordní nezaměstnanost.

Konzervativci na Slovensku?

Přestože na Slovensku vládne koalice, v které převažují strany a politici s konzervativními postoji, mezi voliči těchto stran jsou v jasné menšině ti, kteří se sami považují za konzervativce. A to platí nejen o slovenské vládní koalici jako celku, ale i o jejích jednotlivých stranách. Politické téma zaujalo slovenský Denník N.

Čtěte také

Vášáryová: Na Slovensku hrozí zákaz potratů. Matovičovi lidé jsou členy různých církevních sekt

Sebehodnocení voličů jako liberálních, konzervativních či středových sestavila agentura Focus ze dvou svých průzkumů veřejného mínění, které uskutečnila v březnu a květnu tohoto roku. Z výsledků vyplynulo, že v koalici jako celku dominují středoví voliči s podílem přes čtyřicet procent. Další třetina voličů se označila za jasně či spíše liberální, zatímco konzervativci se cítí ani ne čtvrtina.

Zajímavé přitom je, že nejsilnější koaliční strana má dnes ještě slabší konzervativní část elektorátu než koalice jako celek. Agentura Focus je proto přesvědčená, že ji lidé nevolili z konzervativních důvodů. Jak Denník N dodává, už když nynější premiér Igor Matovič v lednu 2017 oznámil, že chce stranu Obyčejných lidí a nezávislých osobností přeměnit na konzervativní partaj, měl podporu přibližně jen 10 % lidí.

Mladí v krizi

Mladí lidé jsou v krizi – takový je titulek úvodníku španělských novin El País. Deník nicméně nevaruje před tím, že by se snad mladým mělo do budoucna špatně žít, ono se jim prý špatně žije už teď. Dopadly na ně totiž dvě velké krize, jak ta z roku 2008, tak ta současná koronavirová.

Čtěte také

Španělsko chce kvůli následkům epidemie trvale zavést základní nepodmíněný příjem

Deník El País vychází ve svých závěrech z dat uveřejněných španělskou centrální bankou, která upozorňuje na alarmující fenomén. Až do ekonomické krize před 12 lety platilo, že každá nová generace si vydělala víc než její předchůdci. Od té doby se ale karta obrátila.

Nejde jen o nějakou nerovnováhu na trhu práce – mladí jsou frustrovaní z délky a nákladnosti svých studií, čeká je nejistá budoucnost, a to všechno dohromady je společenské nebezpečí. Španělé také přicházejí o talenty. Kdo může, utíká za prací do zahraničí. Podle španělského deníku tyto problémy nejde vyřešit jen drobným make-upem, jsou nutné reformy vzdělávání, pracovního trhu a také třeba podnikání.

Přehled tisku četli Martina Mašková a Ladislav Dvořák.