Američané jsou velmi nervózní. Očekávají, že cla jsou jenom začátek ekonomické války, varuje Švejnar

Kdy a jak citelně pocítí dopad zaváděných cel obyvatelé Spojených států?

Začnou je cítit velice rychle. Američané už to cítí na burzách. Musíme si uvědomit, že hodně jich spoří na penzi právě pomocí investic na burze. To jsou lidé, kteří už nyní cítí negativní dopad, který vidíme poklesem burz a jejich kolísáním.

Čtěte také

Trumpova cla vejdou do učebnic ekonomie. Ale jen jako příklad zcela pomýlené teorie, hodnotí Jiří Rusnok

Pak je tam samozřejmě to očekávání, co se stane s cenami. Očekává se, že ceny půjdou nahoru. Otázka je: bude to jenom jednorázový skok, anebo se to přenese do očekávání a tím by se mohla vytvořit i spirála, která by pokračovala?

Potom je otázka, co se stane s reálnou ekonomikou, to znamená s ekonomickým růstem. Očekává se, že by se na základě cel a dalších opatření růst ekonomiky zpomalil a dokonce by mohl vyvolat recesi.

Britská BBC ve své analýze v minulých dnech rozebírala dopady na běžné nákupy, kdy upozorňovala především na ceny oblečení, kávy, alkoholických nápojů, elektroniky včetně mobilů nebo herních konzolí, také na ceny sportovních bot. Jsou toto podle vás ty věci, kde běžní Američané pocítí dopady cel ohledně cen nejdřív a nejcitelněji?

Bude to citelné. Jak rychle? To záleží na tom, jak rychle výrobci začnou promítat zvýšení cen. Někteří samozřejmě už zvyšují zásoby předem, aby mohli prodávat ještě za starší ceny, za normální ceny. Tam to bude různorodé, ale každopádně dřív nebo později se to ve vyšších cenách projeví.

Čtěte také

Oko za oko? Evropa může být chytřejší. Místo cel můžeme cílit na americký digitální a finanční sektor, říká prezident Svazu obchodu

Analýza BBC upozorňuje na to, o čem jsme mluvili i v pondělních Dvaceti minutách Radiožurnálu s Tomášem Prouzou, že součástí opatření Donalda Trumpa je také zrušení výjimky při nákupech ze zahraničních e-shopů, kdy se při zásilkách s cenou pod 800 dolarů neplatily daně a cla. To se změní třeba směrem k čínským e-shopům. Může toto výrazně změnit poměr sil mezi e-shopy na americkém trhu?

Může, protože samozřejmě hodně lidí nakupovalo a nakupuje skrz e-shopy z Číny a jestliže tam dojde k omezení, tak to může přesunout poptávku jinam.

Jak velká rána to pro velké čínské e-shopy může být?

Může to být podstatné, zvlášť u zboží, kde jsou spotřebitelé opravdu senzitivní na to, kolik stojí. Tam si myslím, že dopad může být podstatný.

Propad akcií

Vy jste v úvodu našeho rozhovoru připomínal, že propad cen akcií je tou první věcí, kterou pocítilo i mnoho běžných Američanů, protože si mnohdy spoří právě tím, že nakupují akcie nebo využívají podílové fondy. Jak rozšířené to ve Spojených státech je?

Je to poměrně silně rozšířené u středních vrstev. Chudší vrstvy nemají velké úspory. Americký systém sociálního zabezpečení není velmi štědrý. Je to jenom úplně základní systém.

Čtěte také

Evropa by měla jednat i použít sílu. Třeba zdanit americké technologické firmy, míní ekonom Mertlík

Čili očekává se, že lidé si spoří. I zaměstnavatelé často přispívají právě k tomu, že lidé každý měsíc nebo čtrnáct dní dávají peníze stranou a investují. Je to něco, co je opravdu velmi široké.

Jak na ten aktuální propad reagují Američané? Protože samozřejmě mají podobné zážitky z poslední doby. Můžeme vzpomenout krizi v roce 2008, propad akcií při pandemii COVIDu. Vedou tyto zkušenosti k tomu, že i teď jsou Američané trpělivější a klidnější?

Ne, já myslím, že jsou naopak velmi nervózní, protože očekávají, že to je jenom počátek té bitvy nebo války, která se nyní vede. Když to mírně zjednodušíme, tak jsou dva typy lidí.

Jsou ti, kteří vyčkávají, kteří říkají, že burza vždycky silně fluktuuje, ale má vzestupnou tendenci během pěti, deseti, patnácti let. Čili oni ty peníze nebudou potřebovat, potřebují je až na penzi, tak nebudou akcie prodávat.

Čtěte také

Matesová: Trumpova cla nadlouho změní globální obchodní systém. Změna přijít musela, ale takto?

Ale pak ten druhý typ, který je celkem běžný, je, že lidé prodávají, když burza klesá. Ti bohužel ztrácejí peníze, protože nakupují, když burza stoupá a je taková ta horečka, burza bude dále stoupat. Nakupují, když je draho a prodávají za nižší cenu, takže ti budou tratit.

Ono se to samozřejmě týká i spousty lidí v České republice. Předpokládám, že vaše doporučení je ta první varianta, to znamená, nyní akcie neprodávat?

Přesně tak, teď neprodávat.

„Studená sprcha“

Může velký pokles cen akcií vyvolat tlak od Američanů, i od těch, kteří volili Donalda Trumpa, od příznivců Republikánské strany k tomu, aby Donald Trump své záměry změnil?

Tlak se zvyšuje, to už vidíme. Vidíme, že jsou jak jednotlivci, tak i někteří politici, kteří mají obavy z toho, že to bude mít negativní politické následky. Trump je pod tlakem. On se snaží udržet takovou tu pozitivní náladu, ten náboj.

Říká: „Podívejte se, krátkodobě zde mohou být problémy, ale dlouhodobě na tom budeme jako společnost mnohem lépe.“ Jeho ministři opakují ta samá slova. Ta nervozita tam je, tlak se vyvíjí.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Ruce pryč!‘ znělo ve více než 1200 místech USA. Lidé protestovali proti Trumpově vládě

Uvidíme, jak si povede v budoucích týdnech a dnech. To samozřejmě vědí i oponenti typu Si Ťin-pchinga a samozřejmě politici EU.

Předpokládám, že to vědí také demokratičtí politici. Teď o víkendu Spojené státy zažily velkou vlnu demonstrací, pokud jde o počet, protože demonstrace byly v celých Spojených státech. Očekáváte vzhledem k tomu, o čem mluvíme, že takových demonstrací bude přibývat a že bude víc účastníků na těch dalších?

Jestliže se ekonomická situace bude zhoršovat, tak bych to rozhodně očekával. Američané opravdu berou ekonomické aspekty vážně.

Trump do určité míry vyhrál proto, že lidé stále ještě nevěřili, že bývalý prezident Biden vede ekonomiku dobře a věřili naopak, že Trump ji už povede lépe. Takže pro ně je toto taková neočekávaná studená sprcha.

Přesune se výroba zahraničních firem do USA? Kolik peněz může Donald Trump zavedením cel získat? A dá se očekávat recese americké ekonomiky? Poslechněte si celý díl pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.